Leden 2008

nemoci králíčků 2.část

29. ledna 2008 v 20:50 | Luciiiska |  králíček
Záněty mléčné žlázy
Zánět může vzniknout poraněním mléčné žlázy např. mláďaty. K zanícení může dojít i při nedostatečném odsávání mléka mláďaty (mechanický zánět mléčné žlázy), s následnou možnou bakteriální infekcí.
Léčba: je třeba zanícení ošetřit (odsátí mléka, chladivé obklady, antibiotika, odborníkem prováděná hormonální léčba).


Infekce vyvolané bakteriemi E.coli
Vyskytuje se u mláďat do stáří 1 týdne a pak v době kdy přestanou být kojena a začnou být závislá jen na jiné potravě. Příčinou je narušení střevní mikroflory a bujení E.coli.
Prevence: vakcinace
Nemoc se projevuje střídavými průjmy a zácpami a je třeba vyšetřením odlišit od kokcidiózy.
Léčba: s pomocí veterináře je možná.


Nekrotický zánět slepého střeva
Je vyvolán bakterií Clostridium perfringens. Nemoc má rychlý průběh který znemožňuje léčbu, ale vyskytuje se zřídka. U dospělých králíků jen vyjímečně, spíše u mláďat v době odstavu (vysoká pravděpodobnost úhynu). Nutno změnit krmnou dávku a okyselit vodu (1 dcl octa na 4 litry vody).
Léčba: téměř žádný úspěch.


Plísně
Nejčastější je plíseň rodu Trichophyton (některé její druhy jsou přenosné na lidi).
Příznaky: některá místa na srsti vylysají v kruhovitém tvaru. Prevence:vyvarovat se vlhkosti, přílišné prašnosti, kontaktu s nakaženými králíky.
Léčba: antimykotika, vakcinace.
_____________
Konkrétní zkušenost s jedním typem plísně:
Ta plíseň vypadá úplně jako lupy, občas se udělá malinký stroupek. Přípravek na léčbu se jmenuje IMAVEROL. Dostali jsme koncentrát, který se ředí 1:50. Potírá se postižená oblast - hlavně hlava, uši, krk a část zad a kousek okolo. Napřed se potírá jednou denně každý třetí den (3x za sebou), pak jednou denně každý 7. den (3x za sebou).


Encefalitozoonóza
Příznaky: nechutenství, hubnutí, ztráta čilosti, poruchy nervové soustavy jako trvalé změny polohy hlavy, obrna končetin atd. Prevence: deratizace. S léčbou je to problematické.
Podrobnější článek o Encefalitozoonóze


Cysticercosis
Když se králíci pasou na místech kde byli venčeni psi (nebo jim tuto trávu doneseme natrhanou) mohou se nakazit tasemnicí. Králíka to vysiluje, dokonce může zemřít. Vývojová stádia tasemnic se sušením likvidují, takže určitou prevencí by mohlo být krmení senem.


Otlaky končetin
Mohou být způsobeny nevhodnou "podlahou" klece (třeba z drátů nebo pletiva). Na postižených místech vypadávají chlupy, králíka to místo bolí, časem se může otlak otevřít a hnisat. Z toho pak mohou vznikat další onemocnění (streptokokové infekce dýchacích cest). Otlaky je třeba ošetřit hojivou mastí, ránu vyčistit, odstranit příčinu otlaků.


Poruchy metabolizmu
Mohou vzniknout podáváním granulí s vysokým číslem kyselosti tuků (ČKT). Může vést k degeneraci jater a k zánětům střev.


Nedostatek vitamínů a minerálů
Příznaky: ztráta lesklosti srsti, krvácivost, náchylnost k infekcím, zvýšení lomivosti srsti, poruchy zažívání. V krmivech někdy např. schází vitamin E a selen. Jak vitamíny doplnit? Například kombinovaný vitamínový přípravek Roboran H se může podávat i preventivně. Zvyšuje odolnost proti infekčním a jiným onemocněním, zlepšuje tělesnou kondici, podporuje správnou pigmentaci. Je vhodný k správnému průběhu březosti, k normálnímu růstu, lesku srsti. Dá se použít i při kožních chorobách (exémy, vypadávání srsti). Zamíchá se do krmiva, mléka nebo čaje. Když jej podáváme dlouhodobě, mohou zvířata začít trpět mírným nechutenstvím, po týdenním vysazení se však vše zpraví. Obsahuje: Vitamin A, D3, K3, E, B1, B2, B6, B12, Vitamin H (Biotin), Niacin, panthotenan vápenatý, chlorid chaolinu, uhličitan vápenatý ...


Nemoci močového měchýře a močové kameny
Počáteční příznaky: ztráta návyku chození na toaletu na obvyklé místo, kroucení se při močení, skočení na záchod a hned ven, mokro kolem genitálií či chronické podráždění kůže v okolí, polotuhá moč (připomínající zubní pastu), krev v moči (zjistí vyšetřením moči veterinář). Potvrzení diagnozy rozborem a kulturou moče. Léčba: močové kameny - operace, močový písek - odborné zavodnění, antibiotika, léky proti bolesti.
Podrobnější článek o nemocech močového měchýře


Spirochetóza králíků ( Spirochaetesis cuniculi)
Je to nakažlivé onemocnění s chronickým průběhem, projevující se charakteristickými změnami na pohlavních orgánech samců nebo samic. Zánětlivé změny se objevují i na kůži.Onemocnění bylo popsáno v roce 1912.
Původce onemocnění je Treponema paraluis-cuniculi. Je to jemný vláknitý mikrorganismus patřící do řádu Spirochaetalis. Morfologicky, ale i citlivostí k antibiotikům se velmi podobá původci syfilisu člověka Treponema pallidum. Králík se nakazí při páření. Sporadicky je možné se nakazit i porušenou kůží. Zdrojem infekce jsou nemocná zvířata. Původci se nacházejí na povrchu chorobných ložisek a v hlenu z pohlavních orgánů samic.Nemocné samice však mohou rodit zdravá mláďata. Inkubační doba se uvádí 20 - 70 dnů. Změny se lokalizují na pohlavních orgánech, v některých případech se zajišťují i na hlavě, kolem očí, uší a na jiných částech těla.Oblast genitálního aparátu je edematózně zduřelá. Někdy je zánět i na sliznici pochvy a penisu. Na těchto místech se objevují uzlíčky a povrchové vředy, které splývají a lehce krvácejí. Jsou často pokryté povlakem podobným hnisu. Vředy zasychají, tvoří se malé šupinky a ty se odlupují. V okolí změn vypadává srst. Při zjištění změn na pohlavních orgánech je třeba nemocné zvíře izolovat a léčit.
(Citace: Epitozootologie pro veterinární hygieniky, Doc. MVDr. František Treml, CSc., Prof. MVDr. Karel Hejlíček, DrSc. 1991)


Operace
Článek o hladovění od veterináře.


Nemoce kojících samic, problémy z nedostatku vápníku
Méně aktivity, zrychlený dech, problémy s nadýmáním, třes. Problémy se zhoršují po krmení. Plynatost žaludku, někdy i střev, případně zácpa. Pokud moč prokáže zvýšený obsach ketolátek, králičice má nedostatek energie a při kojení čerpá ze zdrojů vlastního těla, nikoli z přijaté stravy. Energetickou nerovnováhu může vyrovnat injekce glukozy. Nemoc kojících samic Gastrická stáze (ochrnutí žaludku) může souviset s nedostatkem vápníku. Vhodné jsou injekce vápníku. V akutních případech může být nutné vyprázdnění žaludku žaludeční sondou. Příčinou některých potíží kojících samic, mohou být poruchy v metabolismu cukru a hořčíku. Také je možné podávat několik dnů glukokortikoidy. Je důležité začít s léčbou rychle.
Tady si přečtěte o těchto potížích jeden příběh ze života.


Trichofytóza králíků
V poslední době se stává trichofytóza závažným problémem v chovech králíků (i našich "pokojových") Onemocnění způsobuje velké ztráty v chovech, nejméně ovlivněním kvality kožešiny, narušením plemenářské práce, zpomalením vývoje a růstu nemocných zvířat a stejně důležitá je i skutečnost že nemoc je přenosná i na člověka !!!
Nejčastějším původcem trichofytózy je Trichophyton metagrophytes. Klinické projevy kožních změn se mohou vyskytovat na těle králíků všech věkových kategorií (místa se slepenými chlupy, drobné šupinaté ložiska, vypadávání srsti, alopetické kruhové ložiska různé velikosti pokrytá šupinami ). K léčbě trichofytózy se doporučuje mnoho přípravků k lokální aplikaci, jenž však výskyt onemocnění neutlumí a to kvůli všeobecně známé vysoké odolnosti dermatofytů na běžné léčivé i desinfekční prostředky.
Proto vakcínace králíků a jiných kožešinových zvířat proti trichofytóze vakcínou TRICHOPELEN je jediný účinný způsob prevence i léčby při tomto onemocnění.
TRICHOPELEN inj. sicc. ad us. vet.
Vakcína proti trichofytóze kožešinových zvířat
Dávka: Králici se vakcinují od věku 6ti týdnů, aplikace: i. m.
profylakticky: dvakrát 0,5 ml,
terapeuticky: dvakrát až třikrát 1 ml, interval mezi vakcinací a revakcinací je 8 - 12 dní.
Balení: 1 ml, 5x10 ml, 50ml
(Článek o trichofytoze přeložila JaninkaW)


Přisáté klíště
Klíšťata se zpravidla přisávají králíčkům na neosrstěná místa (na osrstěná se díky velmi husté srsti nemají šanci dostat až na kůži), např. na oční víčka, do uší, na hranu nosánku atp.
Prevence: pomáhá přípravek Biokill (je šetrnější než Frontline - po olízání byly případy přiotrávení králíčků), který lze dostat u veterináře a v lékárnách. Dle návodu pár kapek králíčkovi na krk těsně za hlavičkou a trošku promasírovat, aby si ho nebyl schopný olízat. Pak následně vydrží odpuzovat hmyz a klíšťata několik týdnů.
Léčba: v případě, že se klíště přeci jen přisálo, uchopte klíště co nejblíže pokožce speciální pinzetou (k dostání v lékárnách cca za 30 Kč). Díky přenosu nemoci jako např. boreliozy z infikovaného klíštěte na něj raději nesahejte holýma rukama, klíště nerozmačkávejte. Je riziko infikování se i přes neporaněnou kůži. Klíště pomalu vyviklávejte do stran, až se samo uvolní. Pokud to jde, namazejte ho ještě předem něčím mastným (máslem, kosmetickou vazelínou...) ale opatrně, aby se mastnota případně nedostala králíčkovi do očička nebo jinam, kde by způsobila akorát problémy. Ranku následně opatrně desinfikujte - např. peroxidem, jodovou tinkturou, ajatinem, betainem, alkoholem. Pokud se klíště podařilo přetrhnout, ranka s hlavičkou se často zanítí. Místo dobře desinfikujte, hlavička se většinou během několika dní sama odhojí. Místo přisátí ještě několik dnů pozorujte. Varovným příznakem je především otok, výrazné zčervenání, zvláště pokud skvrna uprostřed bledne. V těchto případech vyhledejte veterináře.
Podrobnější informace naleznete o zde.

Zkušenosti s konkrétními veterináři

nemoci králíčků 1.část

29. ledna 2008 v 20:49 | Luciiiska |  králíček

Nemoci

Některé dezinfekční prostředky, které se mohou použít k dezinfekci králíkáren jako prevence proti nákazám
- chloramin (2x ročně)
- chlorové vápno (2x ročně)


Kokcidióza
Je to onemocnění způsobené parazity. Kokcidie poškozují králíkům sliznici střev či jater. Přenáší se trusem nebo krmením z míst, kam chodí divocí králíci. Králíci hubnou, mají, vypoulené oči, bledé oční spojivky a nahrbený hřbet, přestávají jíst, v pokročilém stadiu mají mírně nafouklé břicho a střídavě zácpu / průjem.
Prevence:
* Pravidelné podávání kokcidiostatik i občasné přeléčení Sulfakombinem Sulfadimidin nebo Robenidin nebo ESB3 bio pomůže proti kokcidiím.
* Při krmení králíků senem (namísto trávy), po celý rok se může kokcidióze předejít.
* Proti kokcidióze je účinný z přírodních prostředků také černobýl, který někteří chovatelé v létě přidávají do zeleného krmení.
* Někteří tlumí kokcidiozu octem, dá se čas od času použít i preventivně (ocet - dávkování 1 pol. lžíce na 1 litr vody 3 dny za sebou + dostatek sena, zrní a vody a vyměňovat po dobu léčby pravidelně podestýlku).
Léčba: podávání Sulfakombinu Sulfadimidin nebo Robenidin nebo ESB3 dle přiloženého návodu k použití.
S kokcidiozou je to ale složitější, protože nositeli jsou téměř všichni dospělí králíci, aniž by měli příznaky onemocnění. Na druhou stranu nakažení kokcidiozou a rozvoj nemoci způsobují určitá stádia vývoje kokcidií. Odborný článek o kokcidiích.


Prašivina (ušní svrab)
Je to parazitální onemocnění způsobené roztoči.
Prevence: Pravidelně je třeba uši kontrolovat. Postižená místa: uši, nos.
Tvoří se lupy či strupy, králíci se škrábou, jsou neklidní, méně jedí. Když nemoc postihne zvukovod, potřepávají hlavou. Je podstatné začít s léčbou včas.
Léčba: postižená místa potírat stolním olejem (možno použít také Arpalit či očkovat). Ošetřuje se též antiskabiotikem (preparát Ivomec) - injekce. Důležité je po léčbě vydezinfikovat klec a vybavení klece, aby se nemoc znovu neobjevila. Skrytá forma ušního svrabu může natolik dráždit samice, že v době porodu zlikvidují právě narozená mláďata.


Králičí mor (zánět plic)
Virová nákaza. Nemoc má rychlý průběh a krátkou inkubační dobu. Králíci umírají v křečích s příznaky dušení. Přenos choroby se odehrává přímým kontaktem či bodavým hmyzem.
Prevence: hygiena, očkování a ochrana králíků před komáry. Imunita po očkování přetrvává zhruba 6 měsíců. Pro očkování se používá např. inaktivovaná vakcína proti moru králíků, vyráběná firmou Bioveta Ivanovice na Hané. Očkuje se buď samostatně, nebo kombinovanou vakcínou spolu s Myxomatozou. Viz. rady ohledně očkování.
Léčba: prakticky žádná .. je to smrtelná nemoc a králíček umírá rychle.


Myxomatóza
Je vyvolána virem. Většina postižených králíků umírá.
Projev: uzlovitá zduření v podkoží hlavy, na boltcích, puse, kolem nosu (mohou ztěžovat dýchání), kolem pohlavních orgánů, výtok z očí, nateklá víčka. Příznaky se objevují po 4-14 dnech od nakažení. Prevence: je stejná jako u králičího moru. V místech výskytu těchto chorob či pobytu králíka na venkově očkovat již v 10. týdnu života, znovu v 6 měsících a pak každých dalších 6 měsíců. Imunita po očkování přetrvává 4 - 6 měsíců. Někteří veterináři uvádějí, že stačí očkování 1x do roka zjara, zkušení chovatelé však doporučují každých 1/2 roku. Názory na to se různí. Tuto nemoc šíří hlavně bodavý hmyz. Vir se ničí při teplotě nad 80 stupňů (pro dezinfekci příslušenství). viz. obr1, obr2
Podrobnosti o tom jak léčit doma králíčka s myxomatozou.
Viz. rady ohledně očkování.
Léčba: šance na léčení jsou, záleží za postupu nemoci a míře zasažení, dále taky na vitalitě králíčka. Postup dle konkrétní rady veterináře.


Infekční rýma
Viry napadají dýchací ústrojí. Projevuje se výtokem z nosu a kýcháním či frkáním. Nemoc se snadněji vyvine v prašném prostředí, tam kde je průvan nebo při přehřátí králíků. Vhodná je návštěva veterináře a léčba. Je možno zaměnit s obyčejnou rýmou ale je lépe nemoc nepodceňovat. Prevence: Preventivně je možno dávat vitamíny A, E, C - samozřejmě ve formě vhodné pro králíky, a úprava prostředí.
Infekční rýmu může komplikovat bakteriální infekce pasteurely či streptokoky, pak bývá průběh nemoci horší. V takovém případě se podle některých pramenů infekce likviduje antibiotiky (penicilin, streptomycin, oxymykoin).
Léčba: dle rad veterináře, zpravidla antibiotiky.


Pasteurelóza
Je to bakteriální onemocnění způsobené mikrobem Pasteurella multocida. Proti tomuto onemocnění lze vakcinovat inaktivovanou vakcínou. Dřívě vyráběná vakcína Pasorin, která se přeočkovávala po 2 týdench a otevřená vydržela dlouho, se již nevyrábí. Dobíhají zbytky, které jsou ještě na trhu. Nová vakcína je Pasorin-ol. Přeočkovává se po 3 týdnech a otevřená oficiálně vydrží jen 10 hodin. Proto někdy bývá problém očkování u veterináře domluvit. Většinou musí sehnat dostatečný počet králíků, které naočkuje tentýž den, aby se vakcína nezkazila. Přeočkovává se potom každý půlrok 1x.
Prevence: očkování, nestýkání se s nemocnými králíčky nebo s králíčky s podezřením na pasteurelozu.
Projevy jsou vážnější než u rýmy, horečnaté, s hlenovitými hnisavými výtoky z nosu, později dochází i k postižení jiných orgánů. Dýchací problémy jsou výraznější než u virové rýmy.
Léčba:léčit antibioticy, kvůli možným poruchám mikroflóry v zažívacím ústrojí je dávána na začátku nemoci přednost podání antibiotik prostřednictvím injekcí.. Nemoc šíří i jiní hlodavci (myši). Inkubační doba 7-14 dní.
U pasteurelozy je podstatné začít s léčbou co nejdříve, hrají roli hodiny. V takovém případě je vhodné začít hned užívat ESB 3 bio (vhodné kromě kokcidiozy jako podpůrné při pasteureloze), ještě než se chovatel dostane k veterináři pro antibiotika. Proto není hloupost ESB mít doma, zvláště pokud králík není proti pasteureloze očkován.
Podrobnější článek o pasteurelóze
Viz. rady ohledně očkování.


Průjem
Příčin průjmu může být několik - prochladnutí, zkažená, nevhodná nebo příliš studená potrava, vlhká podestýlka, výrazná a náhlá změna stravování. Trus je mazlavý či tekutý a páchne.
Prevence: předcházet výše uvedeným příčinám.
Léčba: Při průjmu by králík neměl dostávat žádné šťavnaté krmení, ale pouze seno a vodu. Déletrvající průjem může být pro králíka nebezpečný, takže pokud během 1 až 2 dnů neustoupí, vyhledejte veterináře. Někdy proti průjmu pomůže podání sulfadimidinu do vody kterou králík pije. Průjem může být také průvodním znakem kokcidiozy.Dále taky pomáhá slabý heřmánkový čaj.


Zácpa
Králík sedí s nahrbeným hřbetem a nadmutým břichem a nejí.
Prevence: předcházet nachlazení, spasení králíčkem nevhodný materiál (pokojové květiny, látku, karton atd.)
Léčba: dejte mu dostatek vody, salát, mrkev a zařiďte aby měl pohyb, který napomáhá uzdravení. Déle trvající zácpa - navštívit veterináře. Někdy se při kokcidioze střídá průjem a zácpa... je dobré tuto variantu prověřit.


Nadmutí
Může být způsobeno zeleným krmením, které bylo zapařené, mokré nebo moc studené. Některé rostliny, jako např. kapusta, salát či jetel mohou ve větším množství rovněž způsobit nadýmání.
Prevence: předcházet výše uvedeným příčinám.
Břicho králíka je nadmuté jako u zácpy, jen je způsobeno plyny. Nadmutí způsobuje dýchací potíže, takže králík si často lehá.
Léčba: odstranit krmení a vyhledat veterináře. Nadmutí může být pro králíkův život nebezpečné. Při kokcidioze se může vyskytnout nadmutí, proto je dobré ověřit zda se nejedná o tuto nemoc, případně hned podat sulfadimidin či jiné kokcidiostatikum.


Neštovice králíků
Objevují se hlavně na sliznicích a neosrstěných místech.
Léčba: je problematická.
U nás jsou neštovice králíků vyjímečné.


Pseudotuberkulóza
Bakteriální onemocnění hlodavců, přenosné na člověka - poruchy dýchání, hubnutí, poruchy zažívání. Nemoc je podobná s tuberkulózou, salmonelózou a kokcidiózou, takže k určení - o co v tom kterém případě jde - je třeba udělat bakteriologické vyšetření.
Léčba: bývá dlouhodobá, a často ne příliš úspěšná.


Salmonelóza
Bakteriální infekce hlodavců přenosná na člověka, vyskytující se zřídka.
Příznaky: slabost, zažívací potíže, úhyn mláďat.
Léčba:je problematická. K potvrzení nemoci je třeba provést bakteriologické vyšetření.


Tularemie
Bakteriální nákaza volně žijících hlodavců přenosná na člověka i na chovné králíky. Nemoc má rychlý průběh (7-10 dní a konec).
Výsledek: zduření mízních uzlin a sleziny, hnisavá ložiska v játrech. Léčba:je problematická.

nějaká plemena králíčků

29. ledna 2008 v 20:46 | Luciiiska |  králíček
Aljaška Anglický beran Anglický strakáč Angora Belgický obr Belgický obr albín Bílopesíkatý Burgundský Český albín Český černopesíkatý Český červený Český luštič Český strakáč Činčila malá Činčila velká Deilenaar Durynský/madagaskarový Francouzský beran Francouzský stříbřitý Havana Hermelín Holandský Holíčský modrý Hototský bílý Japonský Kalifornský Kastorex Kříženci Kuní Kuní velký Liščí Malý beran Marburský Meklenburský strakáč Míšeňský beran Moravský bílý hnědooký Moravský modrý Německý obrovitý strakáč Německý velký stříbřitý Nitranský Novozélandský Perlový (divoce modrý) Rexi malí Rexi střední velikosti Rexi zakrslí Rhönský Ruský Rys Saténový Siamský Siamský velký Slovenský sivomodrý rex Stříbřitý malý Tříbarevný strakáč (černožlutý) Tříslový Velký světlý stříbřitý Vídeňský Zaječí Zakrslý barevný Zakrslý beran

anatomie králíčka

29. ledna 2008 v 20:44 | Luciiiska |  králíček

Anatomie králíka

Taxonomické zařazení:
Říše: Živočichové (Animalia)
Kmen: Strunatci (Chordata)
Podkmen: Obratlovci (Vertebrata)
Třída: Savci (Mammalia)
Podtřída: Placentálové (Placentalia)
Řád: Zajíci (Lagomorpha)
Čeleď: zajícovití (Leporidae)

Věděli jste, že králík není hlodavec?
Králíci jsou občas řazeni do řádu Hlodavci (Rodentia), i když tam nepatří, mají svůj samostatný řád Zajíci (Lagomorpha). Svádí k tomu podobné znaky mezi oběma řády, jako jsou např. přední zuby zvané hlodáky - stále dorůstající zoubky, které si musí králíček pravidelně obrušovat (pokud to nezvládá sám nebo je má špatně rostlé, je potřeba to řešit u veterináře pravidelným zkracováním zoubků), nebo porod holých nevidomých mláďat. Hlavním rozdílem oproti hlodavcům je stavba zubů. Narozdíl od hlodavců mají v horní čelisti čtyři hlodáky, ve spodní dva.
Kostra králíka se vyvíjí nejrychleji do 6. měsíce života a proto zvláště v tomto období potřebuje dobrou výživu. Králík má 28 zubů (16 v horní čelisti, 12 v dolní čelisti). Řezáky (6) mohou ročně vyrůst až o 13 cm, takže si je králík musí mít o co brousit (větve, zrní, vápníkový blok, tvrdý chléb atp.). Od 18. dne stáří se králíčatům vyměňují zuby. Plný počet zubů dosáhne kolem 1 měsíce.
Jediným rozdílem mezi oběma zástupci čeledi Zajícovití, mezi zajícem a králíkem, je ve způsobu rozmnožování a odchovu mladých. Zatímco zajícové rodí své mladé v hnízdě již zcela osrstěné a s otevřenýma očima, jsou relativně okamžitě po porodu schopni se o sebe postarat (podobně jako morčata a činčily), králíci rodí mláďata ve vyhrabaných norách zcela holé, nevidomé a samostatně neschopné života. Malé králíčata se ještě cca 2-3 týdny vyvíjí v závislosti na péči matky a jejího mateřského mléka, než jsou schopni vylézt z hnízda. Vzájemné křížení králíka a zajíce není možné.

zajíc

králík


Proč králíčci jedí své bobky?
Není to vada, je to zcela přirozené. Dochází tak k většímu využití živin. Z měkkých bobků získávají vitamíny skupiny B, K a mikrofloru z trávicího traktu. Ovšem za určitých okolností žel i vývojová stadia kokcidií a jiných parazitů. Pokud jde o trávení, první zbytky opouštějí zažívací trakt za 24-48 hodin po přijetí potravy. Většina živin je vstřebávána střevní sliznicí. Když už hovoříme o trávení, uspořádání vstupu jícnu do žaludku, které neumožňuje zvracení ani únik plynů, může za problémy s nadmutím. V tlustém a slepém střevě se tráví celulóza díky střevní mikrofloře. Po antibiotikách proto dochází k poruchám trávení, protože hubí nejen nákazu, ale i potřebné mikroorganismy. Pro obnovení této mikroflory pro správnou funkci trávicí a vylučovací soustavy je potřeba po léčbě podávat např. jogurty s živou kulturou popřípadě bobečky od jiného zdravého králíka vmíchané do jídla.

Co je potřeba ještě vědět?
Králičí teplota se pohybuje většinou mezi 38,5 - 39,5 stupni Celsia.
Králíčí moč je hustá a má pH kolem 8,0.
Králík nemá potní žlázy.
Dechová frekvence za klidu je kolem 50-60 dechů za minutu.
Pulz je 120-150/min.
Kromě čichu (pachy hrají roli ve vnímání, vztazích králíků mezi sebou, rozmnožování) má králík dobře rozvinutý sluch.
Z hlediska hmatu jsou důležité hmatové chlupy na nose a nad očima.
Dobře je na tom i chuť, nejhůře zrak.
Nesmíme zapomenout ani na svaly - rezervoár energie (- pokud si tedy všimnete, že váš králíček nějak hubne, je možné, že za to může špatná výživa. To totiž ubývá nejen tuk, ale i svaly.)


Zrak
Králičí zrak je uzpůsoben především k tomu, aby rychle zjistil blížící se nebezpečí - ať už přichází z kteréhokoli směru. Jeho oči jsou posazeny poměrně vysoko a ke všemu na stranách hlavy. To králíkovi umožňuje vidět skoro v rozsahu 360 stupňů, stejně tak jako vysoko nad hlavu. Má to však jeden háček - přímo před obličejem nevidí nic. To však vyrovnávají uši a nozdry. Důsledkem tohoto posazení očí se jeho zorné pole v jednom místě překrývá. Tento centrální slepý bod králíkovi neumožňuje prostorové (3D) vidění blízkých objektů. Králíci mají rovněž omezené vidění barev. Mohou například rozlišovat mezi vlnovou délkou, kterou vnímáme jako zelenou a modrou. Je však možné, že tyto barvy nevnímají tak jako my. Umí je však odlišit. Za horších světelných podmínek vidí králík naopak lépe než člověk. Ve srovnání s lidmi je však jeho obraz poněkud zrnitý. Proto se může stát, že se vyleká, když jinak jemu známý člověk nese v náručí nějaký velký předmět, který "deformuje" tvar lidského těla jinak, než jej normálně králík zná. Vzhledem k čichu a sluchu, který tyto nevýhody kompenzuje může pomoci například nějaké to vlídné slovo, pronesené k našemu ušáčkovi.


Pohlaví, rozmnožování
Pohlavní zralost nastává sice již ve věku 4 - 6 měsíců, ale v této době ještě není ukončen tělesný vývin. Mladé by tedy měla samice mít později.
Při pohlavní dospělosti se často začne měnit chování králíčka, období tzv. "puberty". Králíček začne mít potřebu značení svého teritoria, bývá náladový a nálady se mu často střídají, od velkého mazlíka do protivného samotáře. Má potřebu ochutnávat vše okolo něj. Zajímá se o páření, většina samečků a některé samičky mají potřebu naskakovat na plyšáky nebo svoje páníčky a provádět kopulační pohyby. Neděste se - je to normální ;)
sameček - hlavasamička - hlava
Samice má provokovanou říji (vajíčka se uvolňují teprve při nebo po spáření), proto je schopna zabřeznout kdykoliv při páření se samcem. Březost trvá 28 až 35 dnů, králičice zpravidla rodí nejčastěji 31. den. Když rodí o den dva pozdějš, většinou to znamená, že má menší množství mláďat (1-2 mláďata).
Králičice má na bříšku 3-5 mléčných bradavek ve dvou řadách, kde první začíná na spodní straně laloku a končí v tříslech.
Samec pohlavně dospívá už ve 3 měsících, proto je třeba mláďata různého pohlaví od sebe v tuto dobu pro jistotu oddělit.

Nejintenzivněji se kosti vyvíjejí ve 4 - 6 měsíci (zvýšená potřeba vápníku, fosforu, vitaminu D).

Podrobnější informace o páření králíčků, březosti, přípravy před porodem, o porodu a následné péči o králíčata najdete na stránce - Z králičího života

Určení pohlaví
U dospělých králíků nebývá s určováním pohlaví takový problém, protože samci mají na první pohled patrná růžová varlata. U mláďat se určování pohlaví provádí takto:
Králíka otočte bříškem nahoru, nejlépe když spolupracují dva lidé. Nad řitním otvorem je pohlaví, po jehož obou stranách jemně prsty zatlačte. U samečka se vysune malý penis s kulatou špičkou. U samičky bude vidět jen štěrbina. (viz obrázky - vlevo sameček, vpravo samička)
samečeksamička



Srst
Králičí srst se skládá ze 3 druhů chlupů:
1) Pesíky (3-5 cm) jsou krycí chlupy, jsou rovné, tvrdé, chrání srst před okolními vlivy.
2) Osníky - podsada. Jsou měkké, v dolní části zvlněné
3) Vlníky - nejjemnější část podsady, délka 1,5 - 3 cm, ohebné, zvlněné, husté. Angorští králíci mají většinu právě těchto vlníků.


Línání
Mláďata v prvním roce života obměňují srst 3 krát (poprvé v 8. týdnu, podruhé kolem 4. měsíce, pak kolem 7. měsíce stáří), dospělí jen 2 krát (jaro, podzim). Někde se uvádí ještě dvě další slabá línání, někde se neuvádí a jsou brána jako nepodstatná. Línání trvá něco přes měsíc. Je ovlivňováno výživou, zdravím zvířete, bydlením a počasím. U samců můžeme pozorovat intenzivnější růst chlupů. V době línání bychom měli králíky pravidelně kartáčovat nebo jim prsty vybírat ze srsti uvolněné chlupy, aby se jim při mytí nedostaly ve větším množství do zažívání. Díky této lidské výpomoci může línání trvat dokonce kratší dobu. Samici se v době, kdy čeká králíčata uvolňují chlupy, takže si je může snadno vytrhávat pro vystlání hnízda.


Drápy
Drápy králíkům rostou docela rychle, takže si je musí obrušovat. V domácích podmínkách musíme králíkům drápky občas zkrátit. Pozor ale, nesmíme zkracovat příliš (vodítkem může být červená žilka uvnitř drápku, viditelná proti světlu), abychom králíkovi nezpůsobili bolest a silné krvácení.

Pokud si nejsme při prvním stříhání jisti, můžeme požádat o zaškolení a první předvedení veterináře. (viz. foto - drápek, na němž je vidět proti světlu mrtvá část, a živá část s červenou žilkou). U tmavých drápků si můžeme pomoci prosvícením baterkou. Drápek stříháme tak, že si zjistíme, kam až dosahuje červená žilka, na to necháme ještě tak milimetr až dva a zbytek odtřihnem. Když se králíčkovi stříhá drápek těsně u žilky, špatně se mu pak běhá, protože konce drápků má velmi citlivé, den až dva trvá, než se konce drápků znecitliví.

kleštičky na drápky Kleštičky, které jsou vhodné na stříhání drápků je možné sehnat v prodejnách chovatelských potřeb. (viz foto).

rozmnožování a péče o králíčka 2.část

29. ledna 2008 v 20:42 | Luciiiska |  králíček
Mléko a mlezivo
Králičice má na břiše mléčné bradavky, na každé straně 3 - 5. Prvních několik dní má samice mlezivo, které je pro králíčata důležité. Nejvíce mléka má samička 21 - 28 dnů po porodu (což nelze přehlédnout), potom mléko postupně ztrácí. Vzhledem k tomu, že králičice musí vytvořit velké množství mléka, je v tomto období důležité kvalitní krmení (zvýšený přísun bílkovin) a dostatek vody. Mláďata se od matky odstavují ve věku 6 až 8 týdnů.

Krmení
Králičice kojí mláďata ve stoje. Mláďata si lehnou na záda pod ní. Nejčastěji je kojí v hnízdě, ale když jsou větší, může kojení probíhat i mimo hnízdo. Králíčí máma mnohdy olíže králíčata v oblasti konečníku v průběhu kojení, aby napomohla jejich vyprazdňování. (viz foto - autor: Petra Křížová).
Králičice kojí svá mláďata ze začátku jednou denně, většinou v noci, nenápadně. Kojení trvá od 2 do 5 minut maximálně a po zbytek dne je mimo hnízdo. Občas se může do hnízda jen tak nakouknout, zda je vše v pořádku, upravit chlupy a zase rychle odběhne. Králičice není jako slepice, která by seděla na hnízdě. Většinu času se o hnízdo moc nezajímá. Některé králičice hnízdo před cizími lidmi brání. Když lidem důvěřuje, tak je v pohodě. Přesto nedoporučujeme do hnízda hrabat a mladé prohlížet, brát do ruky, určitě ne první tři dny, králičice by to mohla brát jako hrubé porušení bezpečnosti hnízda a dokonce by mohla mladé i ušlapat. Pokud chceme zkontrolovat hnízdo, zda jsou mláďata živá a nakrmená, doporučujeme nenápadně fouknout do chlupů, popřípadě prstem opatrně odhrnout část chlupů a dotknout se králíčat. Nakrmené králíčata se zavrní a popřípadě hledají mámu, když nenajdou, zahrabou se a usnou. Při bližším zkoumání lze vidět velké kulaté napapané bříško. Nenakrmená králíčata nespí, nejsou pohromadě, kňučí a piští, hnízdo je neuspořádané, při bližším zkoumání mají propadlé bříška se scvrklou kůžičkou.






Někdy porod proběhne dobře, bez potřeby lidského zásahu a králičice se stará vzorně. Jindy je pomoc člověka potřeba, zvlášť když králičice zazmatkuje, neporodí mláďata do hnízda, ale všude možně. Je třeba přesunout ušáčky do hnízda a přikrýt chlupy. V takovém případě je třeba kontrolovat, jestli je krmí a stará se.










Jak poznat, jestli králičice o svá mláďata dostatečně pečuje?
Hnízdo je dobré zkontrolovat nejlépe bez přítomnosti samičky. Třeba jí nechat zatím proběhnout vedle v místnosti. Prohlédněte, jestli v hnízdě nejsou mrtvá králíčata. Ta odstraňte. Dále zkontrolujte, zda jsou nakrmená.

Pokud máte podezření, že králičice svoje mladé nekrmí, lze to řešit několika způsoby:
Například samičku do hnízda nalákat na dobrotu tak aby si stoupla nad hnízdo, případně mláďata podstrčit k cecíkům. Když se ušáčkové kontrolují, je dobré předtím králičici pohladit, aby člověk získal její pach na ruce.
Když je nejhůře, existují způsoby jak krmit králíčky uměle, ale je to dosti náročné. Další podrobnosti umělého krmení nalezete zde.

Kontrola hnízda nemusí proběhnout hned po porodu. Naopak je dobré nějakou dobu hnízdo nechat v klidu, nejlépe první 3 dny. Jestliže porod proběhl normálně do hnízda a vypadá to, že se králičice stará, může kontrola proběhnout za 1-2 dny. Jestliže je však důvodné podezření, že matka neví co s mláďaty a nedává jim pít, doporučuji zkontrolovat hnízdo dřív, než mláďata hlady a podchlazením uhynou.







Jak poznat, zda králičice pochopila svoji mateřkou úlohu?
Alespoň jednou denně jde nachvilku za mláďaty a nakojí je. Před porodem a po něm natrhá do hnízda chlupy, aby králíčata byla v teple. Jestliže dáte králičici předem porodní budku (velmi se doporučuje), vzorná matka pravděpodobně zahrne vchod do porodní budky podestýlkou. Není to pravidlem. Ale když se tak stane, neznamená to nic špatného, naopak reaguje správně. Je to instinktivní záležitost, pravděpodobně z dob, kdy divocí králíci bydleli v zemních norách a chránili zahrabáním mláďata před predátory a chladem. (viz foto - zahrabaný vchod do porodní budky).









Je důležité, aby malí králíčci byli v teple. Tj. měli pod sebou dostatečně silnou vrstvu podestýlky (hobliny, jemná kukuřičná podestýlka apod) a sena. Oni totiž mají tendenci se zahrabávat směrem dolů. Mohli by se potom podhrabat na něco studeného (dno klece) a nastydnout. To je podstatné především v chladnějších částech roku. Když se nějaké slepé mládě vykulí z hnízda, je třeba ho tam co nejdříve vrátit, jinak by mohlo umřít podchlazením.









Čím krmit matku
Králičice by měla dostávat hodně různorodé stravy, zeleninu, směs zrní, dostatek vody. Protože jí může porod a kojení mláďat vyčerpat, je třeba, aby nabyla brzo sil. Proto není od věcí jí přidávat vitaminy klidně už před porodem (např. Vitamix). Je možné králičici po porodu nabídnout k pití vlažné mléko (nebude ho pít třeba hned ale za pár hodin) a když ho bude chtít pak pít, tak jí ho dávat po celou dobu co bude kojit, aby měla dost vápníku. U kojících samiček právě hrozí odvápnění organismu a díky tomu vážné problémy v nejhorším případě končící i úmrtím. Proto je třeba dbát na dostatečné množství vápníku, hlavně v podávaném krmivu (zelenina), pomůže i vápenná kostka atd.








Určení pohlaví králíčat
Protože králíčata pohlavně dospívají už ve třetím měsíci, je potřeba je v toto období rozdělit (samička je na oplodnění ještě příliš mladá - nejdřív v 7. měsíci - a navíc není vhodné připouštět sourozence - riziko genetických vad). Abyste věděli, jak králíčata správně rozdělit na samičky a samce, je potřeba správně určit pohlaví.

U dospělých králíků nebývá s určováním pohlaví takový problém, protože samci mají na první pohled patrná růžová varlata. U mláďat se určování pohlaví provádí takto:
Králíka otočte bříškem nahoru, nejlépe když spolupracují dva lidé. Nad řitním otvorem je pohlaví, po jehož obou stranách jemně prsty zatlačte. U samečka se vysune malý penis s kulatou špičkou. U samičky bude vidět jen štěrbina. Podrobnější info o rozeznání pohlaví najdete na stránce
Anatomie. Praktický příklad je také v albu od Pipinky.


__________________________________________


Je velice krásné mít doma samičku s hromadou malých chlupatých klubíček :) Je však třeba si předem zjistit, co taková péče o březí samičku obsahuje, být připravený na případné problémy s péčí o mláďata a taky mít alespoň přibližnou představu, co s mláďaty, až budou připravená na odstavení od matky. Pokud jste dočetli až sem a stále po králíčatech toužíte, tak směle do toho :)



rozmnožování a péče o králíčka 1.část

29. ledna 2008 v 20:41 | Luciiiska

Rozmnožování a péče

Na této stránce bychom vám rádi přiblížili rozmnožování králíčků, březost, porod a následnou péči o mláďátka.

Králíčí námluvy
Tomuhle všemu předchází seznámení samečka se samičkou. Vzájemné očuchávání a seznamování probíhá libovolně dlouhou dobu, záleží vždycky na konkrétních králíčkách, jaké mají představy o partnerovi atd. I mezi králíčky existuje králičí láska a vzájemné sympatie (nebo taky nesympatie). Většinou záleží na samičce, zda se jí sameček líbí a je ochotná se s ním spářit. Když je jí sameček nesympatický, uhýbá mu, popřípadě je na něj agresivní a k páření nedojde. Aby došlo k oplodnění, je potřeba, aby samička zvedla dostatečně ocásek nahoru. K samotnému aktu je potřeba určitý čas, od několika sekund po několik minut, vše je individuální. Konec aktu lze poznat tak, že sameček mírně zachrochtá nebo zavrčí a svalí se ze samičky jako pytel brambor.










Příprava před březostí
Protože má králičice dvojitou dělohu, může nastat dodatečné oplodnění v průběhu březosti a mláďata se pak narodí v různém časovém odstupu, proto se nedoporučuje, aby cca po týdnu samici samec znovu nakryl. Pro kontrolu březosti se samice sice znovu dává k samci, protože březí samice samce ve své blízkosti nesnese, je na něj zlá a agresivní, ale je třeba dávat pozor, aby i přes její protesty na ni samec neskákal. Pokud se zabřeznutí nepovedlo, samice před samcem neutíká, naopak - pokud má říji - spolupracuje. Při připouštění dáváme samici k samci z důvodu obrany teritoria a pocitu bezpečnosti samičky. Samička by nemusela libě nést samce ve svém teritoriu a mohlo by jí narušit pocit bezpečí pro hnízdění.
Před připouštěním je doporučováno, aby králičice dostala kůru proti kokcidioze (sulfadimidin - dávkování 1 pol. lžíce na 1 litr vody; nebo pár kapek jablečného octa do mističky nebo pítka jako prevenci).

Je doporučování, aby samec byl stejně velký nebo menší než samička. Větší samci by mohli zplodit větší mláďata a samička by mohla mít problémy při porodu.










Březost
Březost králice trvá od 28 do 35 dne, nejběžněji rodí 31. den, při menším počtu mláďat trvá březost déle, např. 33 dnů. Samice se po dobu březosti často povahově mění - některé jsou více přítulné, jejich divoká povaha se trochu zklidní. Ale vyznačují se i náladovostí a pokud zrovna chtějí odpočívat, dávají to výrazněji najevo. Po většinu času se připravují na porod např. zvýšenou konzumací jídla (získávání potřebných živin), dále pak sháněním materiálu na tvorbu hnízda a také bezpečné místo pro hnízdo. Stává se, že králice má dojem, že místo, které jste jí určili k porodu, není pro ni dost bezpečné a má tendenci stavět hnízdo jinde. Většinou je lepší ji nechat, ať sama zvolí místo, násilným přesunováním částečně utvořeného hnízda se králice může značně vystresovat. Samička často volí místo jiné než je její, kde má své jídlo a záchůdek - geneticky zakódovaná opatrnost před předátory - k hnízdu by neměly vést žádné stopy. Den před porodem se stává, že králičice přestane jíst.

V době březosti je možno samicím přidávat do zrní trošičku lněného semínka. Podle některých chovatelů je pak porod lehčí. Tři čtvrtiny hmotnosti plodu přiroste až ve 4. týdnu březosti. Od 18. dne březosti je možno při určitých zkušenostech nahmatat uzlovitá zduření - budoucí králíčí miminka. Pro králíčata v době růstu jsou ku prospěchu pampeliškové listy, protože obsahují vápník, důležitý pro růst kostí. Nejintenzivněji se kosti vyvíjejí ve 4-6 měsíci (zvýšená potřeba vápníku, fosforu, vitaminu D).




Přípravy před porodem
Těhotnou králičici je lepší nezvedat, aby se neublížilo králíčkům v břiše. Určitě by králičice měla zhruba týden před porodem dostat porodní budku.
Týden před porodem většinou králičice ve zvýšené míře hrabe, má potřebu všechno kousat, trhat, schánět materiál na stavbu hnízda. Pokud jí nic vhodného nenabídnete, hrozí, že vám doma mnoho věcí zničí. Materiál na stavbu hnízda mají králičice tendenci trhat a hrabat taky protože zkouší, zda je vhodný na použití do hnízda. Zda bude pro králičata pohodlný a bude dostatečně tepelně izolovat. Je dobré králičici vyhovět a případný materiál jí poskytovat (jako například pytel sena v blízkosti porodní budky, staré čistě vyprané hadříky, natrhané ubrousky nebo papírové kapesníčky atd.)

Příklad: může se použít i velká krabice. My jsme dali krabici od monitoru, do které jsme vystřihli kousek nad zemí vchod, dali do ní spoustu podestýlky a sena, aby si měla králičice z čeho stavět hnízdo. Tu velkou krabici jsme připojili ke králíkárně, čímž se jí rozšířil prostor uvnitř. Měla pak pocit, že jsou mláďata v bezpečí, jako v noře. V krabici byla tma a vedl tam jen menší vchod, tak akorát na projití králičice.










Porod
Některé králice dostaví svoje hnízdo až těsně před porodem. Následně natrhají do hnízda chlupy a porodí do něj své mladé. Olíže je a očuchá, zjistí, zda jsou všechny živé (mrtvé mláďata se snaží z hnízda odstranit - vytáhnout ven nebo pozřít). Hnízdo upraví zvrchu chlupy a zahrabe, sama odchází opodál si odpočinout a pozorovat hnízdo z dálky. Po porodu je králice velice žíznivá, je dobré mít pro ni nachystán dostatek vody. Po chvíli nabere síly a začne jíst.

Případné problémy:
Vlivem stresu (hluk, žízeň, špatné zacházení, zvedání) nebo vlivem špatné výživy (nedostatek bílkovin a minerálů) mohou samice požírat po narození svá mláďata. Je složité určit přesnou příčinu. Někdy se stává, že se králíčci narodí už mrtví, králičice se je snaží odstranit z hnízda buď odtažením nebo požíráním. Radíme mrtvé králíčátka po porodu až králičice opustí hnízdo sami odstranit.
Často se bohužel stává, že první porod zkončí fiaskem - úmrtím mláďat z příčiny udušení při porodu, roztahání mláďat po pokoji z důvodu silné nervozity a stresu samičky, odmítnutí živých mláďat po porodu, agrese vůči nim .. Tohle se občas stává při prvních porodech a je potřeba s tím počítat. Zvlášť, když je samička hodně mladá, první porody nedopadají dobře.
Březí králice se nedoporučuje očkovat, cestovat s nimi a vystavovat jinému dalšímu stresu.






bydlení králíčka

29. ledna 2008 v 20:39 | Luciiiska |  králíček

Jak ubytovat králíčka?

Než si pořídíte domů králíčka, bylo by vhodné mít představu o jeho bydlení, kam v bytě/domě králíčka umístíte. Jesli jste se rozhodli nechat králíčka běhat volně, alespoň ze začátku, než si ho vychováte k čistotnosti, je dobré ho zavírat do připravené klece nebo domácí králíkárny (návod na stavbu níže). Po přinesení králíčka domů bude jistě vystrašený ze změny prostředí. Pro získání jeho důvěry a pocitu bezpečí je vhodné mu zařídit jeho soukromé bydlení.
  • Klec
V kleci se může králíček cítit dobře. Výhodou je její vzdušnost (nezapaří se jídlo, zelenina, použitý záchůdek), přes mříže vás může králíček snadno pozorovat a nemá pocit, že je někde izolovaný a sám. Na druhou stranu se cítí v bezpečí před případným nebezpečím, které má pudově v hlavě zafixováno. Většinou trvá nějaký čas, než si zvykne a získá důvěru. Proto ho posaďte do klece a nechte ho být, dokud si nezvykne. Někteří králíčci jsou více důvěřiví, někteří méně. Ti více budou mít tendenci vyskakovat z klece a prozkoumávat nové okolí (pokoj a následně celý byt), ti méně budou ze začátku schoulení v roku klece a budou se rozkoukávat :)

Příslušenství klece:
  • rohový nebo čtvercový (kočičí) záchůdek s podestýlkou (doporučujeme dřevěné lisované granule Cat´s Best, které pohlcují pachy a dobře sajou moč, dále hrudkující kukuřičné atd.),
  • mističku s vodou nebo napáječku,
  • mističku na směsku a granule,
  • jesličky na seno,
  • popřípadě připevněnou minerální kostku, o kterou si brousí zoubky, drápky a získávají z ní potřebné vitamíny.
Na dně klece můžete použít kobereček nebo slaměnou rohož, záleží, jak dobře a rychle váš králíček pochopí, kam se vykonává potřeba. Je dobré mu okolo klece dát ještě nějaký kobereček na odpočinek, když je venku. Králíčci velmi rádi odpočívají v blízkosti klece, kde se cítí v bezpečí, když jsou vypuštěni na návštěvu po bytě.

Jakou velikost klece zvolit?

Nejčastěji doporučovaná velikost klece je 100x50x50 cm, v takto velké kleci může králíček být zavřený většinu dne, kdy jste v práci/ve škole, aniž by měl pocit ztísněnosti. Mluvíme o běžné velikosti zakrslého králíčka nebo malého berana, králíčci nad 3-4 kg už by se v metrové kleci mohli cítit stísněně, byla by pro ně malá. Je potřeba, aby se králíček v kleci mohl pohodlně natáhnout, jak potřebuje. Menší klece jsou určené např. pro mláďata nebo pro opravdu zakrslého králíčka, který v dospělosti má do 1kg. Jinak 50cm klece jsou určené spíše pro drobné hlodavce (vyjma činčily).
  • Na volno
Králíčka mít puštěného na volno doporučujeme až po nějaké době po přinesení králíčka domů. Je potřeba ho ze začátku vychovávat, aby neomylně věděl, kam se vykonává potřeba a neznečistil vám byt. Další důležitou složkou výchovy je dávání najevo, která králíčkova činnost se vám nelíbí - například skákání po pohovce/posteli, bobkování a čurání na koberec, kousání závěsů a záclon, okusování kytek a překusování kabelů .. Pokud je králíček nevychovaný a necháváte ho vyrůstat jako dříví v lese, snadno se může stát, že vám velmi poškodí byt a vy budete akorát tak zklamaní a nešťastní, soužití s králíčkem přestane být radostí.
Když máte pocit, že je králíček dostatečně vychovaný a nejlépe po pubertě, přichází do úvahy ta lepší možnost - mít králíčka volně puštěného doma. Není již potřeba klec na zavření králíčka, ale vše z klece potřeba je. Každý králíček potřebuje "svůj" kout. Bude potřebovat svůj kobereček na odpočinek, svoji mističku na vodu a směsku s granulema, misku nebo krabici na seno a na ní připevněnou minerální kostku. Hlavní je záchůdek, osvědčilo se dávat ho nejlépe do tmavších rohů - králíčci rádi na záchodě soukromí :)

Pokud z nějakého důvodu nechcete koupit klec, nabízíme návod, jak sestavit doma jednoduše hezkou králíkárnu:

Odkaz na Album Halibeli, kde je popsáno a nafoceno, jak řešila interiér klece. Stojí rozhodně za shlédnutí.
Jaká by měla být králíkárna?
Pokud chcete mít králíčka v bytě, je důležité aby dno králíkárny těsnilo a neprosakovala skrz něj moč. Dřevo bez povrchové úpravy vás může časem sklamat, protože se nasákne a pak je cítit. Stejně tak dělají potíže neutěsněné spáry. Jako materiál proto může být vhodná dřevotříska lamino, utěsnění spár lze provést silikonovým tmelem, jaký se používá do koupelen či v kuchyňských linkách.

Samozřejmě si můžete zakoupit na králíka např. v Hornbachu speciální klec s umělohmotnou spodní vaničkou. Nevýhodou této varianty je cena (kolem 2300 Kč). Králíčí domeček by měl mít min. rozměry V40 x Š 80 x H40. Čím ale bude větší, tím pro králíčka lépe. Přesto je potřeba, aby se měl králík možnost pravidelně proběhnout, jinak začne tloustnout a bude otupělý. Pohyb je pro něj přirozený.
Ideální je, aby se králík mohl sám do klece vracet na toaletu, pro seno nebo se napít, což mu umožní boční vchod ve formě "padacích dveří".


Jesle na seno

Je doporučováno, aby v králíkárně či kleci byly jesličky na seno. Králík si pak seno před požitím neznečistí, čímž se vyvarujete případných zdravotních komplikací. Také spotřeba krmného sena se tím sníží - nepřijde zbytečně nazmar.

Další výbavou králíkárny je:
  • napáječka pro stálý přísun tekutin
  • kameninová miska na obilné krmení (nebo jiná těžší ale mělká miska. Lehkou misku králík brzy převrátí a krmení si vysype).







Konkrétní příklad jak lze sestavit králíkárnu včetně fotodokumentace a rozměrů. Králíkárna



Další příklady jak může vypadat králíkárna:
Králíček a jeho smysl pro teritorium
Všichni králíčci zanechávají bobky kolem své klece, aby si ji označili jako svůj majetek. Toto není porucha v čistotnosti. Pro vašeho králíka je velmi důležité, aby byl schopný svoji klec identifikovat jako svůj majetek, takže když bude opouštět klec pro toulky po vašem bytě, bude schopný rozlišit co je jeho. Nebude tak cítit potřebu označit klec bobkama. Abyste tento pocit podpořili, udělejte z něj krále jeho klece. Nikdy ho nenuťe vlézt do klece nebo vylézt z klece. Nedělejte s klecí to, co nemá rád, ani jemu nedělejte to, co nemá rád, když je v kleci. V kleci se musí cítit bezpečně. Respektujte klec jako JEHO teritorium.
  • Pokud možno mu nezasahujte do klece - nesnažte se ho vynat ven, když nechce, otevřete dvířka a počkejte, až bude sám chtít vylézt.
  • Když se s ním mazlíte, je klidný a chcete ho umístit zpět do klece, můžete ho pomalu zvednout a přinést ke dvířkám klece a nechat ho skočit dovnitř.
  • Pokud dáte králíčka přímo do klece a zavřete ho, může to chápat jako trest. Nehoňte a pak ho nedávejte hned do klece. Pokud je potřeba ho zavřít před vaším odchodem do práce, po umístění do klece na něj mluvte milým hlasem a dejte mu nějaký mls.
  • Králíček nelibě nese, když se mu sahá do klece po miskách. Někteří to ignorují, ale více se stává, že to králíček bere jako zásah do svého území a po ruce může i vyjet. Pokud mu potřebujete doplnit jídlo, je dobré misky umístit blízko vchodu, abyste při jejich plnění co nejméně zasahovali do klece, nebo počkejte s jejich naplněním do chvíle, kdy králíček bude mimo klec. Nedělejte prudké pohyby, mluvte na králíčka klidným hlasem. Chvíli trvá, než si zvykne na to, že mu nechcete nic sebrat ale naopak - dát mu dobré jídlo.
  • Nezačínejte čistit klec v případě, že je králíček uvnitř - počkejte raději, až klec opustí. Stejně za vámi přijde a bude vás kontrolovat, možná vám bude pomáhat - hýbat s věcmi, které jste při čištění nechali na zemi vedle klece. Nebo kontrolovat, zda to děláte dobře :) Pokud ale budete chtít záchůdek čistit, když je králíček uvnitř, často to bude brát jako zásah do svého teritoria.

krmení králíčka

29. ledna 2008 v 20:38 | Luciiiska |  králíček
Krmení králíka

1) Co je hlavní složkou potravy

  • Seno
- je hlavní částí králičí potravy. Králík by měl mít k dispozici neustále dostatek sena - i v noci. Ve zverimexech se většinou prodává seno nevalné kvality, nažloutlé, hrubé a vůbec nevoní jako seno. Muselo jim alespoň 5x zmoknout a znovu uschnout než ho sebrali. Se senem z obchodů pro zvířata mám špatné zkušenosti. Pokud nemáte jinou možnost, věnujte výběru sena v obchodě velkou pozornost. Balení od balení se liší - záleží z jaké várky a od jakého dodavatele je. Lepší je vlastní seno, případně koupit kvalitní seno od nějakého chovatele či zemědělce. Kvalitní seno na krmení je zelené a voňavé, a králíček se na něj nadšeně vrhne (skoro všechno sní). Nekvalitní seno příliš dobře nevoní, je nažloutlé či hnědavé a ušák se do něj nijak zvlášť nehrne. Pokud ho vůbec konzumuje, tak nejméně polovina zbude a už jí nechce. Kvalitní seno je opravdu důležité!
Může se stát, že začnete pozorovat u svého králíčka zažívací problémy (např. zanechává místo jednotlivých bobečků celé shluky bobků slepených dohromady). V takovém případě může pomoci desetidenní "senová dieta". Králíček dostává hodně kvalitního sena, vodu a jen jednou denně trošičku obilnin (třetinovou dávku oproti obvyklé).
  • Směs obilí
    např. ovesné vločky, pšeničné vločky, ječmen, pšenice, lisovaná vojtěška granule, kukuřičný šrot atp.
- králíčata když rostou, mohou dostat obilného krmení více, avšak v dospělosti by to nemělo být více než čtvrt hrnku denně, z toho polovinu dávky mu dát ráno a polovinu večer. Příliš mnoho obilného krmení jde na váhu a králík tloustne. Také mu to neprospívá na zažívání, je to příliš vydatné. Pokud budou hlavní složkou jídla dlouhodobě krmné granule, opět to může způsobit zažívací potíže (nabobtnají v trávicím ústrojí a mohou tam vytvořit chuchvalce).
  • Šťavnaté krmení
    např. tráva, zelenina, ovoce atp.
- v létě to je tráva, listy pampelišek (pokud je natrháte ve městě, dobře je omyjte), v zimě zelená petrželka, mrkev (možno podávat často), nať od mrkve, kedluben, list od květáku, bílá ředkev, listy od ředkvičky.... Králíček by každý den měl dostat kousek zeleniny.
  • Pití
- čerstvou vodu by měl králíček mít k dispozici neustále. Vhodná je napáječka, protože voda se tak snadno neznečistí jako v misce, kterou si králíček navíc snadno převrhne. Pokud má králík chuť, může občas dostat navíc trochu mléka do misky. Ale je to diskutabilní a panují na to různé názory.
  • Ke hlodání
    např. větvička z ovocného stromu na broušení zubů, minerální kostku, kousek špalíku dřeva atp.
- králíčata když rostou, mohou dostat obilného krmení více, avšak v dospělosti by to nemělo být více než čtvrt hrnku denně, z toho polovinu dávky mu dát ráno a polovinu večer. Příliš mnoho obilného krmení jde na váhu a králík tloustne. Také mu to neprospívá na zažívání, je to příliš vydatné. Pokud budou hlavní složkou jídla dlouhodobě krmné granule, opět to může způsobit zažívací potíže (nabobtnají v trávicím ústrojí a mohou tam vytvořit chuchvalce).
2) Co jen občas a v malém množství
Lístek salátu (ve větším množství škodí zažívání), kousek jablíčka nebo banánu, kousíček kapusty (jen opravdu málo a zřídka, protože způsobuje plynatost, kterou králík těžko snáší), tvrdá houska.

3) Co vyjímečně jako pamlsek pro potěšení

Čtvrt čtverečku čokolády, malinký kousek sušenky, oblízat víčko od jogurtu, trošku ovocného džusu, piškot, koláč a jiné sladkosti. Ačkoli mají králíci rádi sladké, neměli by dostávat sladkosti často. Také jim škodí tuky a tučné věci. Nejen že jdou na tlouštku, ale tuky a cukry přeměněné v tuky se jim usazují v játrech a mohou jim vážně ublížit. I když se tedy rozhodnete koupit králíčkovi nějaké krmné směsi pro králíky či přímo "králíčí pamlsky", vždy si zkontrolujte množství tuku který je obsažen. Pro svoji tučnost nejsou vhodná slunečnicová semena, ačkoli se do mnoha komerčních směsí přidávají. Optimální obsah krmné směsi by měl mít 20-25% vlákniny, málo proteinů (14-15%) a kalcia <1.0%.



Zkušenosti s konkrétními zverimexy

výchova a ochočení králíčka 3.část

29. ledna 2008 v 20:32 | Luciiiska |  králíček
Co když je králík agresivní
Měli byste respektovat když vám ušák dává najevo že se mu něco nelíbí, a nedělat to. Pokud to stále děláte, bude k vám čím dál tím víc agresivní a nedůvěřivý. Pokud mu potřebujete sáhnout nenadále do teritoria, kde je přítomen, nejdříve ho uklidněte. Nesmíte ušáka vylekat. Položte mu pomalu a opatrně ruku na temeno hlavy a jemně ho pohlaďte .... tak zaregistruje vaši přítomnost aniž by se polekal. Tiše a uklidňujícím způsobem na něj promluvte. Zatímco jednou rukou ho jemně hladíte po hlavě, druhou rukou se opatrně pokuste vzít do ruky misku kterou chcete vyndat. Nedělejte prudké pohyby. Pokud to nepomáhá, je možné zkusit jemným, ale pevným tlakem přitlačit jeho hlavu k zemi. Tím mu vyjádříte vaše nadřazené postavení králičí řečí a uchráníte se od jeho výpadu. Mezitím opět druhou rukou můžete manipulovat v kleci.


Proč se králík leká ruky?
Králíci vidí dobře na dálku, ale špatně na blízko. Náhlé objevení ruky před čumákem králíka vyleká, protože nejdřív nevidí přesně, co to je. Má pocit ohrožení. Při výchově agresivnějšího králíka je potřeba především trpělivost. Nikdy na něj nekřičte, nebijte ho. To situaci ještě zhoršuje. Musíte si získat jeho důvěru, nesmí mít strach. Vyvarujte se prudkých pohybů. Často s ním přívětivě mluvte - už z dálky když k němu jdete na něj mluvte. Uvidíte, že za půl roku už mnohdy pozná, že mluvíte s ním, nastraží uši a připraví se na setkání s vámi.


Seznamování dvou králíčků
Králíci, kteří žijí ve skupině, jsou hierarchičtí, tzn musí si nějak mezi sebou ujasnit postavení. Jeden bude šéf. Někdy můžou být problémy při tom ujasňování pozic a označování teritoria. V průběhu ujasňování pozic může dojít k bojům, kousání apod.
  • Vzájemné okamžité sympatie
- v tomto případě si králíci oblíbí jeden druhého na první pohled (stává se zřídka) a není třeba nějak složitě řešit jejich soužití. Jedí spolu z jedné misky, bez problémů používají jeden záchůdek a od počátku se k sobě tulí a spí spolu.
  • Oboustranná nejistota
- stává se častěji, ani jeden z nich není dominantní (tzv. alfa-králík), takže si několik týdnů upevňují své pozice než začnou být naprosto v pohodě. Ze začátku se jeden druhému vyhýbají, zdálky se okukují a popřípadě se odváží se navzájem očuchat. Při vzájemném očuchávání si dávají najevo, kdo bude v hierarchii výš - většinou je to starší králíček.
  • Okamžité boje
- v tomto případě je potřeba, aby jim člověk dělal tzv. "rozhodčího" aby se předešlo vážným zraněním. Dva základní problémy, se kterými se v tomto případě musíme vyrovnat, je teritorium a napětí. První věc, kterou je třeba udělat, je vzít oba králíčky z jejich prostoru a dát je do neutrálního prostoru. Tento nový prostor by pro ně měl být naprosto neznámý, takže oba králíci jsou příliš zvědaví a překvapení a vyděšení na to, aby spolu bojovali.


Příklad - zkušenost s variantou č.3:
Jeden chovatel k takovým seznamovacím akcím nejraději používá auto. Dva králíky které spolu chce seznámit, nebo kteří spolu bojují, dá volně na sedadlo a vyveze je na projížďku. Za prvé jsou příliš vyděšení na to aby spolu bojovali a za druhé se spíše k sobě instinktivně přitulí aby se cítili bezpečně. Po jízdě musí být znovu představeni v neutrálním prostoru (třeba v koupelně, v bytě u kamaráda). Potom si vezme takovou tu láhev s vodou na kropení kytek, u které se dá nastavovat na hubici síla proudu, nastaví si silnější proud vody a čeká co budou dělat králíci. Když začnou bojovat, okamžitě jim začne stříkat vodu do obličeje (což nesnášej). No a po několika sprškách přestanou bojovat, aby se umyli. Tato fáze může trvat od několika hodin po několik dnů. Mohou eventuelně přestat bojovat a začít se navzájem ignorovat nebo se stát přáteli. Záleží to hlavně na asistenci "rozhodčího". Samozřejmě, že pokud spolu bojují vážně, nemohou být spolu sami bez dohledu.
Jakmile se zdá že spolu vycházejí, mohou být znovu představeni jeden druhému ve známém prostředí. Často začnou znovu bojovat, takže buďte zase připraveni s vodou. Tato třetí etapa se rozhodne když se oba králíci začnou snášet, nebo se rozhodnou na hierarchii přijatelné pro oba. Tahle metoda je poněkud extrémní pro králíky v kategorii 2 (kdy spolu nebojují ani si nepadnou kolem krku), tam je spíše potřeba čas a trpělivost. U skupiny 3 však tahle metoda může pomoci.´


Příklad - zkušenost pro variantu č.2 a 3:
Neutrální teritorium (místnost či prostor ve kterém ani jeden králík nikdy nebyl). Navodit v králících positivní pocity - vytvořit umělé situace, kdy se jeden králíček bude dotýkat druhého, kdy k sobě budou čichat.(vynucená blízkost). Mělo by to na ně působit pozitivně, protože si druhého králíčka nespojují se stresem, ale s pocity bezpečí. Jestliže spolu bojují, zapamatují si tyto negativní vzpomínky. Měli by být spolu denně minimálně 20 minut v neutrálním prostoru pod dohledem. Každý den zkuste použít dvě odlišné situace. Jednu stresující (jízda autem), jednu normální (v místnosti). Pokud se hned pokusíte nechat je běhat po místnosti spolu, bez toho abyste je předtím například povozili v autě (stresující situace), mohou zapomenout že území na kterém jsou je neutrální a znovu bojovat. Použijte rozprašovač na vodu s proudem nastaveným na silnější abyste hned mohli zastavit případné boje. Nejlepší je postříkat králíka který napadá toho druhého předem, ještě než se rvačka spustí, jakmile zaznamenáte že začal být agresivní. Lepší než přerušovat již vzniklou rvačku. Chce to trpělivost, minimálně 20 minut denně a když se jim nevěnujete dát je tak aby na sebe z klecí viděli. Každý den jedna extrémnější situace, a jedna méně stresující.


Další příklad pro variantu č.2:
Každý králíček má svou klec, svůj záchůdek, misku s jídlem a další potřebné věci. Mají možnost být spolu a přesto k sobě nemít volný přístup - tzn. očuchávat se přes klec a přesto se nemoct prát. Takto je nechat na sebe zvykat a pomalu zkoušet je spolu nechat volně běhat. Když se začnou prát, ihned oba zavřít (důležité je oba, protože když by jeden zůstal venku, měl by teritoriální výhodu, která by mezi králíčky zapříčinila nové boje). A další den to zkusit znova. Do společného teritoria jim vložit nějaké společné věci - různé hračky, jídlo atd. Aby se začali společně něčím zabývat a motivovat k spolusdílení.


Pokud se jedná o připuštění a samička jde k samečkovi na "námluvy", je dobré dát předem samečkovi její bobečky k očuchání do jeho území, stejně tak jeho bobečky samičce předem, budou se pak při prvním kontaktu trošku znát a mohlo by to při seznamování též pomoct.

výchova a ochočení králíčka 2.část

29. ledna 2008 v 20:31 | Luciiiska |  králíček
Co se králík může naučit i později
Některé věci se králík později opravdu těžko učí (stříhání drápků, případné umývání částí těla, braní do ruky). Jiné věci je možno jej naučit i později.

Příklad - zkušenost:
Vždy jsem chtěla, aby mě Wendy při příchodu domů přišla přivítat ke dveřím. Tři týdny jsem jí cvičila. Při mém příchodu jsem jí přivítala milým hlasem a zavolala ji jménem (bez zamlaskání), a poté jsem za ní došla a nabídla jí něco dobrého (list salátu, petrželku, kousek kedlubny). Postupně si začala spojovat chrastění klíčů a klapnutí dveří, mé náhlé objevení + příjemný hlas hovořící k ní s nějakou dobrotou. Po třech týdnech mě na 60 % při příchodu očekávala u dveří, v dalších 20 % přiběhla okamžitě po zavolání.


Důslednost
Je třeba být důslední v udržování a pěstování reflexů. Pokud často použijete na králíka lest a místo jídla, které čekal, ho ulapíte a zavřete do králíkárny, jeho asociace se brzy změní a na daný signál rozhodně nepřijde. Bude jej totiž spojovat s náhlým uchvácením a zavřením. Nedodržet "dohodu" je možné jen vyjímečně - místo pamlsku např. jen pohlazení či hezké slovo. Králíček by jinak brzo místo pravidel asociací měl v hlavě chaos a výsledek je pak nevychovaný nevyzpytatelný králíček.


Jak králíka hladit
Králíci obecně mají nejraděj hlazení na temeni hlavy, někteří mají více někteří méně rádi, když jim přitom přejíždíte přes oči. Někteří králíčci si dokonce libují, když jim čistíte oči od ospalek, a spokojeně si u toho chroupají zoubkama. Mají rádi hlazení po skráních, ale jen někteří, králíčci bývají citliví na čumáček a když se ho nečekaně dotknete, může se leknout. Na tohle hlazení je třeba králíčka zvykat. Dále jim vyhovuje hlazení po hřbetě.
Mnoho králíků ovšem nemá rádo, když jim saháte na zadek - odskočí stranou (někdy záleží na jejich momentální náladě). Kromě toho bývají citliví na břiše a packách - zřejmě je to lechtá. Další místo kam někteří nechtějí, abyste jim sahali, bývá pod krkem. (umístění pachových žláz, kterými při tření o předmět značí své území). K hlazení můžeme zařadit i kartáčování. To je důležité zvláště u králíků s delší srstí. Králíkovi několikrát do roka vypadávají postupně staré chlupy a dorůstají nové. Protože se králíček myje lízáním, mohly by se mu v trávicí soustavě tvořit z chlupů chuchvalce, bránící mu v normálním zažívání. Nemusíte o to mít přehnaný strach, ale jistě ušákovi pomůžete, když mu při hlazení jemně odstraníte vypadávající chloupky. Někteří králíčci dokonce milují, když se jim probíráte srstí a vytahujete jim chuchvalce chlupů při línání. Někteří zase naopak bývají v tuto dobu náladoví a neradi na sebe nechají sáhnout.
Vyměšování
Králík je po této stránce celkem čistotný. Často si zvolí jeden kout svého obydlí a tam pak chodí dělat potřebu. Protože i králíci mívají do určité míry touhu po soukromí při konání potřeby, na 90% si zvolí ten nejtmavší kout své klece.
Chovatelé radí následující:
Pokud králík udělá bobečky jinde, hned ho přeneste na místo, kam chcete, aby bobečky dělal, a to včetně bobků. Ty tam umístěte. Pokud není úplně hloupý, měl by časem pochopit, co se od něj očekává.

Může se vám však stát, že si z neznámého důvodu vybere ještě nějaké místo na podlaze - např. na chodbě. Pokud ušáka nepřesvědčíte tou jednoduchou metodou, a vždy se tam vymočí (což je při převýchově závažnější než jen bobky), pak je lepší mu tam umístit něco jako kočičí záchod s pilinami či kočičí wc podestýlkou. Je velká pravděpodobnost, že nadšeně přejde na konání potřeby do takto připraveného prostoru, zvláště pokud mu tam dáte pro začátek několik jeho bobků.

Příklad - zkušenost:
Králík Sandy se jako malý vyčural na chalupě na lavici. Po půl roce to místo bez problémů našel, a přesně tam to udělal znovu, ačkoli jsme místo již dávno pečlivě vyčistili. Musel to tam cítit, jinak to není možné. Je zajímavé, že králičice Wendy ono místo ihned identifikovala po dalším půlroce a neomylně tam udělala svoji potřebu. Z nějakého důvodu si oba králíci mysleli, že to je záchod. Nakonec jsme museli zvednout matrace nahoru, aby tam králíci nemohli vyskočit. Otázka je jak tomu předejít. Rozhodně je dobré znečištěné místo důkladně dezinfikovat, nedávno mi někdo radil octovou vodou. Dále zřídit králíkovi jeho záchod. Králíka včetně jeho bobků tam pokaždé, když někde nabobkuje odnést. Chránit inkriminované místo aby k němu nemohl. Pokud máte nějakou příhodu jak jste podobný problém úspěšně vyřešili, napište mi ho, ráda jej zde zveřejním.

Příklad - zkušenost:
Králičice Wendy doma poslušně chodila na wc do jednoho rohu své králíkárny. Když čekala mladé, připojili jsme jí ke králíkárně ještě krabici jako kotec. Poté co přivedla na svět králíčata, otvor z králíkárny do kotce pečlivě zahrabala, čímž třetinu jejího dosavadního prostoru zabírala kupa. Své místo na spaní si tedy musela přestěhovat o kus vedle, ovšem zároveň tam z dřívějška měla záchod. V té době jsme ji na noc zavírali do králíkárny. Po jedné noci usoudila, že nebude ležet na záchodě a začala chodit do jednoho tmavšího rohu na chodbě. Chvíli jsme ji přemlouvali a snažili se jí to odnaučit, ale bezvýsledně. V onom rohu jsme tedy zřídili kočičí záchod, který s velkým nadšení přijala. Když králíčata povyrostla, rozhodli jsme se ji přes noc nechat na chodbě puštěnou. Dostala k dispozici svůj ručník, na kterém leží (lino je studené) a opět začala používat pro záchod i předchozí roh v králíkárně, protože v něm nemusí spát. Spí na chodbě. Přesto více používá tzv. kočičí záchod. Malí ušáčci to od ní odkoukali a začali samostatně chodit na oba záchody, ačkoli ne úplně důsledně. To se ovšem dá snadno doučit když je načapám bobkovat někde jinde. Chce to ovšem chvíli času a pozorovat je.

holčičky (Anajka)
záchůdek v kleci (ohrádce)


Pokud by se vám podařilo králíka s nápadem na zřízení dalšího záchoda předejít, máte možnost umístit toaletu kam vám se hodí a ne kde si králík vybere (umístit do toalety pár bobečků aby králík věděl co tam má dělat když tam je posazen). Každopádně je dobré asociovat konání potřeby s určitým místem.
Králíci cítí svůj trus, i místo, kde se vyčurali, a to je opět svádí po čuchu k něčemu podobnému. Proto pokud nechcete aby se incident opakoval, dobře místo vyčistěte a neutralizujte pach (dobrý deodorant, odstraňovač pachů, octová voda, Vanish na koberec).


Zavřít nebo nechat běhat volně?
Po přinesení králíčátka je vhodné jej umístit do budoucího domečku a nějakou dobu ho tam nechat zavřeného odpočívat. Je to přeci hodně stresů a nových dojmů. Doporučuji, aby tam udělal i svoji první potřebu (čurání i bobky). Pak, když ho vypustíte, nechte ho běhat jen krátce (20 min) a pak jej opět vraťte, aby se šel vyprázdnit. Tak to opakujte. Tím ze začátku předejdete nepříjemnostem a ušák si bude nucen zaprvé udělat záchod v některém rohu své králíkárny. Tam se bude časem na toaletu vracet. Pokud plánujete mít králíka trvale puštěného, můžete mu rovnou zřídit i samostatný kočičí záchod někde v rohu (mí králíci vždy upřednostňovali pro konání potřeby tmavé a málo frekventované rohy a kouty). Po několika dnech zkuste intervaly prodlužovat a začněte s výchovou a tvorbou správných asociací.

Pokud mohu zobecnit své pozorování, je lepší, když může být váš králík více puštěný než zavřený. Volný pohyb po bytě nebo po pokoji mu umožní větší duševní rozvoj, rozvoj vnímání a inteligenci. Troufám si říci, že volně puštěného králíka toho naučíte daleko více, než toho, který je většinu času zavřený v králíkárně. To, že králíkovi ponecháte určitou míru svobody je výchozím bodem pro navázání kontaktu s ním, pro vzájemný respekt, domluvu a partnerství. To, že králík něco provede by nemělo být rozsudkem k jeho "doživotnímu" uvěznění.


Smysl pro teritorium
Je důležité, aby svoji králíkárnu nevnímal jako vězení, ale jako své teritorium, svůj domov kam se vrací pro jídlo. Ve svém teritoriu (králíkárně) byste mu měli dovolit, aby byl svým pánem. Příliš časté zásahy jako přerovnávání misek a urovnávání podestýlky ho může rozčilovat. (dokonce na vás i zavrčí nebo chňapne po ruce - zejména v případě emocionálního typu králíka). Cit pro vlastní teritorium je zvláště silný ze začátku. Později, až se mezi vámi vytvoří silnější pouto a důvěra, jistě vám králík dovolí více zásahů do jeho území. Pravděpodobně pak bude tolerantnější než na začátku.
Niki (Martina)
značení bradičkou (doma)


výchova a ochočení králíčka 1.část

29. ledna 2008 v 20:02 | Luciiiska |  králíček
Výchova a ochočení
Jak si ušáka ochočit, jaké metody zvolit pro výchovu
Králík myslí ve vzorcích chování, tzn. naučí se reagovat na signály které se často se stejným výsledkem opakují. V této fázi by jistě nebylo na škodu připomenout známý Pavlovovův reflex. Pro další výchovu je totiž pochopení králičího myšlení klíčové.


Může přijít na zavolání
Nejlepší je začít s asociacemi už odmala. Zvykat králíčka na určitý systém podávání potravy nebo čištění záchůdku, ochočování a výchova pomocí motivace - jako pochvala pohlazení, milé slovo, nějaký mls. Pokud chceme králíčka naučit, aby registroval podávání potravy nebo mlsu, zamlaskejte předtím, nebo zašustěte pytlíčkem či zachrastěte krabičkou. Králíček si velice rychle osvojí tento zvuk, který pro něj bude znamenat "podává se dobrota". Během 2 měsíců může králíček přiběhnout na zamlaskání v 60 % případech, do půl roku až na 99%.

Některé asociace ovšem vzniknou samovolně tak, že králík sám odkouká nějaké pravidlo. Například při vrznutí dveří od ledničky, z které vyndáváte pro králíčka zeleninu, si brzo spojí právě s touto činností.
Příklad - zkušenost:
králičice Jessinka po půl roce vypozorovala, že zelnina se uchovává v lednici a proto při každé naší návštěvě lednice ihned přiběhne a panáčkuje u nohou - očekává zeleninu. Takto podobně se mohou králíčci naučit reagovat na další zvuky spojené s nějakou pravidelnou čiností. Například pokud používáte jednu konkrétní krabičku na směsku, při jejím zahrkání králíčci okamžitě zbystří, popřípadě se seběhnou k misce, kam směsku pravidelně dostávají. Pokud uchováváte krmivo ve špajzu, králíčci brzo zjistí dle zvuku otvíraných/zavíraných dvířek, že se chystá jídlo.
Příklad - zkušenost:
Králičice Wendy se např. naučila, že zašustění obalu od sušenky, kterému předchází odchod do kuchyně znamená, že se přineslo něco dobrého a že možná dostane ochutnat. Prostě to odpozorovala. Kdybych na ní náhodou chtěla zapomenout a nepodělit se maličkým kouskem, bude panáčkovat, pobíhat mi kolem nohou a sápat se na mě, takže se připomene. Samozřejmě to vede i ke komickým situacím, kdy jsem z kuchyně nepřinesla nic k jídlu, ale je to zabaleno v podobně šustícím obalu jako sušenka. Stejně tak Wendy pozná, že jím cokoli jiného. Asi odkoukala žvýkání, cinknutí příborů apod. a už ví co to znamená, takže se živě hlásí o slovo. Nepomohou ani pokusy o utajení dobroty.
Na králíky nekřičet, nebít je, nešlapat po nich
Jakmile si váš králík spojí nějaký zvuk, situaci, tón hlasu, váš výraz, naklonění těla nebo styl napřažení ruky s určitým důsledkem, je to poměrně spolehlivé a obtížně odnaučitelné. Z předcházející části tedy snadno odvodíme i negativní asociace. V případě, že si s vaší osobou králík spojí bolest, křik, častá kopnutí (ačkoli neúmyslná) nebo jiné nepříjemnosti, bude se vás prostě bát, nebo k vám nezíská takovou důvěru jak byste chtěli. U některých králíků to dokonce může vést k agresivitě. Nesmíte dopustit aby se vás králík bál!
To samozřejmě neznamená, že mu musíte všechno dovolit. Je ovšem třeba zvolit takové způsoby, jak králíkovi ukázat že něco nemá dělat, aby to nevedlo k jeho strachu z vás.

Příklad - zkušenost:
Jeden chovatel zvolil k ukázňování nepříjemné hvízdnutí z povzdálí + hození měkkého balíčku papírových kapesníčků po králíkovi tropícím neplechu, nebo lezoucím tam, kam nesmí. To řešilo problém výchovy a rizika negativních asociací s osobou chovatele. Králík spojil nepříjemné pocity s místem v kterém byl nebo s činností kterou dělal, což je účel. Stejně tak je možné se za určitých okolností přiblížit k vyjadřování zvířat a zavrčet nebo zasyčet .

Příklad - zkušenost:
Takto se mi podařilo napravit jeden nedostatek v chování králíka Sandyho. Sandy z ničeho nic začal při lízání ruky kousat. Bylo to až k neuvěření u tak mírumilovného a flegmatického králíka. Když se množily stížnosti od ostatních členů rodiny, vzala jsem si Sandyho několikrát denně stranou k výcviku. Dostal k dispozici moji ruku, a ve chvíli, když jeho lízání přešlo v kousnutí či štípnutí, nepříjemně jsem zachrčela a ucukla rukou. Po 4 dnech to pochopil a problém už se nikdy neopakoval. Musím ovšem podotknout, že se jednalo o dospělého a dostatečně ochočeného králíka. U králíků, které máte měně než půl roku, je při metodách ukázňování potřeba velká ostražitost, protože je to především období budovaní vzájemné důvěry. Podotýkám, že zvolené metody výchovy se mohou do určité míry lišit podle povahy králíků (stejně jako tomu je u dětí).
Pochvaly
Důležité při výchově jsou pochvaly. Jsou jedním z klíčových bodů. Když se králík zachová tak, jak chcete - např. vykoná svoji potřebu na správném místě, okamžitě (pokud možno ještě při jeho akci) ho důkladně pochvalte. Opět můžete posílit kladnou asociaci, že dělání bobečků na tomto místě vyvolává pochvalu a příjemný tón hlasu páníčka. Zvířata poznají když je chválíte. Můžete je pochvalou velice dobře motivovat ve výchově, lépe než metodou trestů.
Metoda zvykání na maximum vjemů
Na čím více věcí si králík v mládí zvykne, tím bude všestrannější a flexibilnější. Pokud mu budete stříhat drápky (viz postup) již odmala (dokud ho přeperete), tak ani v dospělosti to nebude nepřekonatelný problém ohrožující vaše zdraví. Stejně tak, pokud zažije v mládí králík koupání a fénování může to být dobré. Pokud se vám v dospělosti někde příšerně umaže - např. motorovým olejem až ho napadne schovat se pod auto - budete mít reálnou šanci, že ho bez větších obtíží umyjete a vysušíte. Upozorňuji že sušení králíka není žádná legrace, neboť je jako houba. Pokud se umaže od hlíny při hrabání, neznepokojujte se tím. Králík se myje podobně jako kočka a hlína není nebezpečná jako motorový olej.

Stejně tak je dobré, aby v dětství absolvoval jízdu autem v přepravce a aby přišel do kontaktu i s jinými lidmi než jste vy. Nebude pak bojácný, když k vám přijde návštěva. Podobně ho šetrné setkání s vysavačem, fénem apod. může naučit nebát se domácích spotřebičů. Pokud mládě zažije i možnost alespoň malého výběhu na trávě venku (např. na chatě v ohrádce, na dvorku), vyrovná se s další eventualitou života jako je zpěv ptáků, vítr, déšť popřípadě bouřka, čerstvě utržená tráva, rozběh. Pokud nemáte k dispozici ohraničený venkovní prostor, můžete králíka zkusit zvyknout na vodítko (postroj podobný jako u kočky nebo u fretky). Ovšem opět je důležité zvykat mladého králíka ještě v období dospívání. U dospělých ušáků může být se zvykáním na vodítko problém. Nepředstavujte si že králík s vodítkem půjde za vámi. Tady totiž platí většinou opačné pravidlo - vy musíte za králíkem.

Volný výběh v otevřené krajině nedoporučuji. Zaprvé už byste nemuseli svého králíka nikdy najít, za druhé ho zde mohou potkat různá nebezpečí (pes, dravec, kocour).

Je jen málo králíčků, které můžete bezpečně vzít ven na výlet a pustit je v neohraničeném výběhu a víte, že vám neutečou a když je budete potřebovat rychle chytit v případném nebezpečí, že neutečou před vámi. Než se do takové situace pustíte, je potřeba si být svým králíčkem zcela jistý.

Příklad - zkušenost:
Můj první králíček, durynská beranka Mazlinka, byla velmi ochočená i když trošku nevychovaná a nečistotná, co se týče chození na záchůdek. Nikdy předemnou ale neutíkala, nejen když jsem šla k ní pomalu a klidným krokem, ale i když jsem k ní utíkala a prudce natáhla ruce. Věděla, že se jí nestane nic zlého, byly jsme na sebe zvyklé a navzájem se znaly. Proto jsme taky spolu chodily na procházky do přírody, kdy jsem roztáhla na louce deku a vypustila Mazlinku do prostoru. Hopkala vždycky maximálně ve vzdálenosti 6 metrů ode mě a stále mě chodila kontrolovat, zda je vše v pořádku. Když cítila, že je čas vyrazit domů, Mazli sama přišla, ďoubala do mě čumáčkem nebo si ke mě sedla na deku a vyzívavě se na mě dívala. Pokud domů ještě nechtěla a chtěla jen odpočívat, natáhla se na deku nebo vedle ní v blízkosti mě. Vodítko jsme použily jen ze začátku a moc spokojená s ním nebyla. Svoje další králičice Jasmínku a Jolinku bych se už neodvážila vypustit jinde než do dobře zabezpečeného výběhu.
králíček umyje sám
Zvedání, nošení
Důležité je zvyknout králíka na zvedání, nošení a chování. Králíci neradi "létají". Potřebují vždy cítit oporu pro zadní nohy. Při jejich nošení tedy na to berte ohled. Názory na způsob zvedání se poněkud liší. Někdo doporučuje brát králíka za kůži na hřbetě a pak okamžitě podepřít zadeček (ne přímo zadní nohy, protože to vezme králíček jako odrazovou plochu - může vám i vyskočit z náruče), jinde je doporučováno zvedání jednou rukou pod břichem a lehce uchopit přední packy, druhou rukou pod zadečkem. Další možností je brát králíčka dlaněma za boky - v případě, že ne nevhodné mačkat bříško, například v době přezosti nebo nějakého zranění či nemoci. V tomto případě dávat pozor, aby se králíček příliš necukal a nevypadl z uchopení. Co nejdřív ho bezpečně sevřít do náruče je pravidlem při všech možnostech zvedání. Zvedání za uši není správné, může králíkovi ublížit a způsobit bolest.
U králíků opravdu platí - co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš.

rady pro první týdny s králíčkem

29. ledna 2008 v 19:52 | Luciiiska |  králíček
Co dělat a nedělat poté, co si přinesete
králíčka domů
Tento článek je stručným shrnutím nejdůležitějších věcí do prvních dnů a týdnů s králíčkem. Můžete si ho vytisknout, nosit u sebe, když jdete nakoupit něco nového pro králíčka, vystavit si ho na stole a pročítat, když si honem rychle s králíčkem nebudete vědět rady. Hodně štěstí a přejeme krásný budoucí společný život s králičím kamarádem :)
Ochrana okolí před králíčkem
Hlodání kabelů
Odstraňte z jeho dosahu všechny kabely a šňůry (králíci je rádi hlodají, zvláště pokud jim někde překážejí v průchodu).
Peřiny a postel
Nenechávejte rozestlané peřiny, z nějakého (mě neznámého) důvodu jsou peřiny velkým lákadlem pro vyčurání se do nich. Jsou tak měkké a krásně se to do nich vsákne. To si přeci králíček nemůže nechat ujít. Má k tomu sklony mnoho králíků, i těch vychovaných, kteří se jinde nevymočí. Zbytečně tedy neriskujte - aspoň zezačátku.
Ochrana králíčka před okolím
Prostředí
Králík nerad dlouho sedí tam, kde praží slunce.

Chraňte ušáka před setkáním s cizími psy.
Riziko úrazu
Od teď se musíte stále dívat kam šlapete, alespoň ze začátku, kdy se vám králík bude více plést pod nohama. Pokud nesete něco dobrého co králík chce, je zvýšené riziko toho, že vám začne samou radostí skákat před nohama a vy ho nechtě nakopnete. Pokud do něj omylem kopnete, nebo mu šlápnete na pacinku, hned se mu omluvte.
Nedělejte příliš prudké pohyby, králíka to leká.
Výchova k čistotnosti a chození na toaletu
Zákazy
V prvních dnech po přinesení králíka pečlivě sledujte, když ho necháte volně běhat. Pokud ho přistihnete při činu (čurá, dělá bobky), tak v té chvíli, právě když ho nachytáte přitom ho hned odneste na místo, kde chcete aby chodil na toaletu a postarejte se aby tam chvíli zůstal (bedýnka, kočičí záchod, zvolený roh v králíkárně). Měl by to brzy pochopit. Podchytit chození na toaletu hned ze začátku je nesmírně důležité.
Pochvaly
Buďte na něj hodní, i incidenty se pokuste řešit mírně. Jde teď hlavně o to, aby k vám získal důvěru a nebál se vás. Nesmíte to zkazit, hlavně v prvních dvou měsících si dejte záležet.
Králíka chvalte za to co udělá dobře.

Když zjistíte, že se králíkovi něco nelíbí (např. ho to lehtá), nezlobte ho tím, vede to pak k nedůvěře. Když se přiblížíte, bude mít potom obavy že ho zase chcete lechtat.
Mluvte na králíčka
Mluvte na něj tiše, nekřičte, nezvyšujte hlas (místo zvýšeného hlasu je v případě potřeby lepší použít varovný tón). Jemný hlas na něj působí blahodárně, zvyšuje jeho důvěru. Mluvte s ním často, netvařte se že je vzduch. Při příchodu ho pozdravte, také ráno když vstanete. Pokud do něj omylem kopnete, omluvte se mu. Když něco dělá dobře, pochvalte ho. Králíčka nezastrašujte, tím si jeho důvěru nezískáte, naopak - začne se vás spíš bát, což se později může projevit jako zbytečná agrese vůči vám i okolí.

Každý králík má svoji osobnost, každý je jiný. Výchovu je třeba vhodně přizpůsobit jeho nátuře.

Všechno však chce čas a pravidelné opakování. Nečekejte dokonalost, občas králík pravidla poruší.

Dostatek času

Věnujte se mu
Věnujte se mu, věnujte mu čas. Berte ušáka občas do ruky, zvyknete ho tak na zvedání a nošení. Posaďte si ho na klín a hlaďte jej. Opět ho zvykáte, časem třeba přijde a sám si k vám na klín vyskočí a nechá se hladit.

Když se mu nebudete v prvních týdnech dostatečně věnovat, mohlo by se stát že zdivočí, nebude se chtít nechat vzít do ruky, bude utíkat a schovávat se. Věnujte mu tedy čas.
Zvykání na doteky, hlazení
Hlazení
Hlaďte králíka jemně, nesahejte mu přitom do očí, netiskněte králíčka příliš silně - jinak mu hlazení bude nepříjemné. Chytejte a zvedejte ho opatrně, aby ho to nebolelo. Dle mého pozorování králík ocení, když se občas vy snížíte k němu a hladíte ho na zemi bez zvedání.
Zvednání
Pokud králíka chytíte do ruky, nemělo by vždy následovat něco nepříjemného (např. zavření do králíkárny či klece). Mohly by pak mít tendenci utíkat, když uvidí že ho chcete chytit a zvednout. Králíka občas berte do náruče jen tak, pohlaďte ho a pak ho zase položte. Nebude se tolik bát zvedání. Nebude cítit ohrožení.
Ctěte jeho vlastní vůli
Králíka nehlaďte do úplného vyhlazení, ale jen tak dlouho, dokud se mu to líbí. Až dá najevo že to stačí, nechte ho zas odpočinout. Jeho akce a odpočinek se v určitých intervalech střídají. Někdy se rád natáhne a odpočívá.
Zajistěte mu vhodnou stravu a vlastní teritorium

Bydlení
Pro krmení mu určete jedno místo. Měl by mít vlastní misku. Může dostat pamlsek i jinde, ale tak, aby věděl, kam se má vracet pro jídlo.
Králíčkovi umožněte, aby se mohl kdykoli vrátit do králíkárny (pro vodu, seno, na toaletu)
Potrava
Králík by měl dostávat nejen suchou potravu (hlavně seno, trošku krmné směsi ze zrní), ale i šťavnaté zelené krmení. V létě to může být tráva, listy pampelišek (ve městě utržené raději omyjte a osušte kvůli znečištění psími výkaly ap. Osušit proto, aby se králík nenadmul zapařeným krmivem). V zimě mu můžete zpestřit jídelníček kedlubnou, zelenými natěmi od mrkve, lístkem kapusty (ne moc a ne moc často, je plynotvorná), salátem (nepřehnat, nemusí být ve větším množství ideální pro králičí zažívání), jablíčkem, zelenou petrželkou, mrkví (pokud králík mrkev odmítá, zkuste mu dát mrkev krájenou na menší kousky či strouhanou). Sami uvidíte co mu bude chutnat.

Neberte mu jídlo, které mu už jednou dáte, zlobí ho to.

Králík údajně jí až 70 x denně, je pro něj nebezpečné aby měl dlouho prázdný žaludek. To neznamená, že se teď máte snažit svého miláčka vykrmit. Jen by měl mít vždy k dispozici seno (i přes noc) a vodu.
Obrušování zubů
Králíkovi dorůstají řezáky ročně až o 13 cm, takže si je musí brousit. Měl by mít něco na hlodání - větvičku z ovocného stromu, tvrdý chléb, zrní. Jinak začne hlodat králíkárnu nebo nábytek. Přerostlé zuby mohou způsobit zdravotní komplikace.
Mlsání
Králíci jsou také mlsní a malá králíčata si docela dají říci na kousek sušenky. Vzhledem k tomu, že to není jejich přirozená strava, je možno to použít pro výcvik, za odměnu nebo občas jen malý kousíček sladkosti pro chuť. Rozhodně byste je neměli krmit hlavně sušenkami a čokoládou ačkoli jim tak chutná, neprospělo by jim to.

Králíci pijí vodu, ale někteří si občas rádi dají mléko. To záleží na individuálních chutích.
Očkování a veterinární péče
Očkování
Pro první očkování- jak uvádí časopis ifauna nebo příbalový leták Biovety, výrobce vakcín - je optimální stáří 10 týdnů a revakcinace se provádí za 6 měsíců. Potom je třeba ji opakovat každých 6 měsíců, protože imunita po vakcinaci přetrvává 4 - 6 měsíců. Provádí se očkování proti králičímu moru a myxomatóze. Lze použít kombinovanou vakcínu PESTORIN MORMYX. Veterinář mi na otázku očkování sdělil, že králíčky narozené na podzim stačí poprvé naočkovat v březnu a potom přeočkovat jednou ročně na jaře, za předpokladu, že jsou chováni v bytě a ne venku. Přesto doporučuji raději dodržovat půlroční očkovací cykly.
Nemoci - veterina
Když se vám králík zdá nemocný, neváhejte s ním zajít k veterináři. Při průjmu je třeba dieta - jen seno, suché krmení, čistá voda a užívat lék od veterináře proti průjmu. Ten se rozmíchá do vody. Když to králík nechce, můžete mu tu vodu něčím, co má rád, ochutit. Průjem je třeba hned léčit, delší dobu neléčený je pro králíčka nebezpečný. Pokud ušák často kýchá, opět doporučuji návštěvu veterináře, který mu může dát např. injekci s antibiotiky.

Péče o drápky
Pokud jde o drápky, ty si králíček sám ostříhat neumí a přesto mu rostou, takže mu s tím musíte pomoci. Jestli se na střihání necítíte, svěřte to poprvé svému veterináři a nechejte se od něj poučit jak na to. Drápek je třeba stříhat v mrtvé části - ne tam kde vede červená žilka. Je to poznat pohledem proti světlu. Lépe než nůžkami, se stříhají kleštičkami na nehty. V přírodě se ušákovi drápky obrušují pohybem po různorodém terénu. Doma je třeba přírodě pomoci. Přerostlé drápky jsou nepříjemné jak pro vás (králík hrozně škrábe), tak pro králíka, kterému překážejí.
Seznamování s novým prostředím
Seznamování
S bytem ho seznamte postupně. Už se mi stalo, že se králík neuměl hned vrátit ke svému domečku, nevěděl kudy zpět a tak udělal loužičku na podlaze. Prostě zabloudil. Otevírejte mu nové prostory postupně aby se mohl dobře zorientovat. (první dny pouze místnost kde má králíkárnu, za pár dní další pokoj atd...).
Vzájemná komunikace
Buďte pro králíka čitelní, usnadní to vaši komunikaci. Dávejte mu najevo tónem hlasu, rychlostí hlasu, pohybem ruky a postojem těla jasné signály. (varovný tón hlasu, pochvalný tón hlasu, konejšivý a uklidňující, ruka která nabízí dobrotu, ruka která chce hladit, ruka a hlas který volá, podřepnutí a natažená ruka, varovné tytyty prstem před králíkem když dělá nějakou neplechu, tlesknutí do dlaní je pro králíka nepříjemný zvuk zvláště když je blízko něj a dá se použít k výchově, pokud ho třeba chcete odradit od toho aby do něčeho hlodal).
Jak se s králíčkem domluvit?
Podle mé zkušenosti je pro králíka obtížné rozpoznat slova. Větší úspěch vás čeká na zvuky lišící se od běžného hovoru, které snadno rozpozná. (zamlaskání, tlesknutí, jemné zahvízdání ...). Zkuste jen tak mluvit a najednou vložte nějaký zvuk a dívejte se na králíka, zda na něj nějak reaguje - zpozorní, zavětří, zastřihá ušima, nastraží uši, nakloní se směrem k vám. Zvukům na které reaguje, a které rozpozná od běžné řeči pak můžete přiřadit určitý význam. Zvuk králík zachytí snadněji, když jej několikrát za sebou zopakujete a pak vždy následuje totéž. Zvuky by od sebe měly být dostatečně odlišné. Králíci snadno rozpoznají i jiné zvuky - např. šustění sáčku s něčím dobrým, zvuk otevření lednice a přihrádky se zeleninou, zvuk sypání obilí do misky, zvuk otevření dveří a chrastění klíčů při vašem příchodu .... Takže nejdůležitější úlohu hraje neverbální komunikace - a to oboustranně. Králík se vám také bude pokoušet různé věci říci či naznačit - svým chováním. Pokud bude tlouci miskou, asi chce najíst. Když vidí že máte něco dobrého, přijde k vám a pohledem se snaží říci "nezapomeň na mě, už tu čekám, chci taky kousek". Když přijdete domů, pozdravte ho. Když ráno vstanete, tak ho také pozdravte a vlídně na něj promluvte. Je to přeci člen vaší rodiny. Jistě vaši pozornost ocení, bude cítit že vám na něm záleží a že pro vás není jen vzduch. Nestane se k vám lhostejným. Je to opět krok k důvěře a ochočení.
Příklad-zkušenost: Např. králičice Wendy ke mně přijde, když sedím u stolu, a jemně mi několikrát čumáčkem strčí do nohy. Tím na sebe chce upozornit. Buď chce pohladit, nebo něco k jídlu, nebo jí došlo pití, nebo si chce jen hrát. Musím pak začít pátrat co potřebuje. Rozhodně není dobré takové pokusy o komunikaci naprosto ignorovat. Potom by králíček mohl přestat jevit zájem o komunikaci s vámi.
Oboustranný hezký vztah
Vybudujte vzájemný respekt. Králík by měl vědět, že pánem jste tu vy a ve své králíkárně on. Zároveň by měl pociťovat dostatečnou míru svobody, ale poskytněte mu jasné hranice. Moje králičice Wendy má např. zakázáno chodit do kuchyně. Ze začátku vyhledávala každou příležitost aby tam vniknula, prostě na to číhala. Po několika měsících pevného trvání na pravidle (vyhození tleskáním a jasnými gesty aby odešla a zavřením dveří) pochopila natolik, že už nečíhá na příležitost. Respektuje naše teritorium. Přesto musíme dveře do kuchyně zavírat. Když zůstanou 5 minut otevřené, už to není katastrofa jako dříve. Po půl roce to respektuje natolik, že když sedíme v kuchyni a necháme otevřené dveře a ona by chtěla přijít za námi (králík je rád ve společnosti lidí), tázavě se zastaví mezi dveřmi a podívá se na nás, jestli nebudeme protestovat. Pokud vidí, že jí nechceme vyhodit a nic nenamítáme, opatrně vejde, ujišťujíce se že je to OK. Pokud však začneme protestovat a velet jí rázným hlasem a gesty k odchodu (takový ten pohyb jaký má zedník když nahazuje omítku), otočí se a jde ven.
Hygiena
Podestýlky
Pravidelná výměna podestýlky - zvláště v místě králíčí toalety - by měla být samozřejmostí. Nemělo by dojít k tomu, aby ležel v prostoru promáčeném močí.
Osobní hygiena
Králíček se myje sám (podobně jako kočka), takže není třeba jej pravidelně koupat. Kupříkladu králík, který není zavřený, má volný pohyb a na toaletu chodí do králíkárny často zvolí na spaní jiné místo - mimo králíkárnu.

od koniiiska

29. ledna 2008 v 18:46 | Luciiiska |  ceny co jsem získala
tak a tady jsou cenky od mí nej kamojdy =)

od Verči

29. ledna 2008 v 18:44 | Luciiiska |  ceny co jsem získala

pořídit si nebo nepořídit si králíčka?

29. ledna 2008 v 18:36 | Luciiiska |  králíček
Pořizujeme králíčka Než si pořídíte králíčka, přečtěte si stručný přehled pro a proti, které vám ve vašem rozhodování, zda králíčka do bytu ANO nebo NE, velmi pomůžou :)

5 důvodů, proč si pořídit zakrslého králíčka do bytu
1. Milý a přítulný společník
Králíček je společenské zvíře. Když se mu člověk od malička věnuje, je velmi pravděpodobné, že si na něj snadno zvykne a bude vyhledávat jeho společnost. Bude sám přicházet pro pohlazení, nechá se chovat jako miminko, bude páníčka olizovat jako nejupřímnější projev lásky, bude za ním po bytě všude běhat. Protože nevydává žádné hlasité zvuky (jako např. pejsek nebo papoušek), je to tichý nenápadný kamarád. Aktivní je spíše ve dne, v noci většinou spí.
)roztomilé zvířátko
2.Čistotné zvířátko
Králíček je čistotné zvíře, vhodné pro chov v bytě. Je schopný naučit se chodit vykonávat potřebu na jedno místo - např. na kočičí záchod (s pro něj vhodnou podestýlkou - např. granulemi Cat´s Best universál, Mikešem apod.). Záchod je třeba včas čistit - podle velikosti králíčka cca denně nebo ob den. Když králíčkovi čistota záchůdku nevyhovuje, umí to dát najevo (vyhrabe ho, nebo vykoná potřebu vedle apod.).

)čistotný krélíček
3.Časově nenáročný tvor
Králíčka jde s nadsázkou přirovnat k pejskovi. Výhodou je, že se nemusí venčit jako pejsek a přesto se jako pejsek často chová. Je možné ho dobře vychovat, naučit ho čistotnosti, naučit ho přiběhnout za zavolání nebo zamlaskání, rád se přijde přitulit a pomazlit, i když je zvědavý, co máte v talíři za dobroty, nestojí u vašeho stolu s úpěnlivýma očima :)
)pohodář a nenročný tvor
4.Umí si zažít určité principy a zvyky
Králíček má rád řád a je schopen respektovat určitá pravidla. Naučí se, že v kuchyni (v lednici či spíži) je jídlo. Spojí si určité zvuky s konkrétní činností a to ať je to zvuk, který má příjemný výsledek (zvuk odemykání = někdo přichází, je třeba ho přivítat, šustění pytlíku = dostanu něco dobrého) a nebo nepříjemný (zvuk vysavače = budu muset utéct, nebo mě ta potvora vysaje apod.). Králíček dokáže např. i poznat, že když se někdo obléká znamená to, že brzy odejde. Také je schopen si zapamatovat, že občas cestuje s vámi ve své přepravce a když ji nachystáte, reaguje na ni - dle toho, zda cestování má rád nebo nemá - nadšeně nebo úzkostlivě.
)ochočený a chápavý
5.Králíčka je možné vychovat
Králíček je docela inteligentní zvíře a je možné ho do určité míry vychovat. Je i možné naučit ho, aby přiběhl na zavolání (reagoval na své jméno) nebo na zamlaskání zvlášť, když ho potom odměníte nějakým mlsem. Když dělá něco, co nesmí, existuje způsob, jak mu to vysvětlit. Stačí několikrát rychle za sebou zatleskat a při tom zvýšeným hlasem říci "NE NE NE!" nebo "FUJ!". Králíček samozřejmě nerozumí konkrétním slovům (příkazům), ale pozná negativní tón v hlase. Pokud toto napomenutí zabere, je třeba ho pochválit "HODNÝ" klidným tichým hlasem a jemně ho pohladit na hlavičce a třeba se i usmát.
)vychoané zvířátko
Pokud jste se rozhodli po přečtení těchto řádek pořídit si králíčka, přečtěte si prosím i druhou část - "5 důvodů, proč si nepořídit zakrslého králíčka do bytu".

5 důvodů, proč si nepořídit zakrslého králíčka do bytu

1.Když není milý a přítulný společník
Králíček je společenské zvíře. Když se mu člověk od malička nevěnuje a králíček tráví sám dlouhé dny v kleci (nebo puštěný na volno bez dozoru a výchovy) může se stát, že si na člověka nezvykne a bude se ho dokonce bát. Nebo že taky vyroste jako "dříví v lese". Když bude puštěný po bytě, aby se proběhl a bude se bát člověka, nebude možné chytit ho a umístit zpět do klece. Bude v to v podstatě takový čertík individualista.
Může se stát, že když bude králíček celý den sám doma, bude se nudit, tak bude spát přes den. Večer a v noci bude chtít vybít nashromážděnou energii. Když bude zavřený v kleci, bude celou noc třeba hrabat nebo kousat mříže, lomcovat s klecí. Když bude volně, bude běhat po bytě... Prostě se nevyspíte. Je ideální spát v jiné místnosti, než kde bydlí králíček. A pokud to nejde jinak a musíte spát se svým králíčkem v jedné místnosti, je potřeba ho od mala opravdu vychovávat - dávat najevo, co s mí a co nesmí. Jinak, než reakcí od vás na své chování, si to neuvědomí.
)divoký králíček
2.Když se nechová jako čistotné zvířátko
Králíček je mimořádně čistotné zvíře, vhodné pro chov v bytě. Jestli se zanedbá výchova, nebo prostě narazíte na "prasátko", je možné, že si bude čůrat a bobkovat po celé kleci nebo dokonce po celém bytě a naprosto bude ignorovat připravený záchod. Když ho nebude úplně ignorovat, bude ho třeba neustále vyhrabávat a dělat binec v okolí.

V případě, že je králíček čistotný, může se jeho chování změnit v pubertě (cca 6 měsíců). Hormony dělají divy. Samečci i samičky (!!!) mohou začít značkovat náhle byt v horším případě močí (v lepším případě zanechávají malé nenápadné kapičky po bytě nebo příp. na majiteli :o), v tom horším stříkají moč po zdech do netušených výšek). V lepším případě budou zanechávat značkovací bobky v divokých obrazcích různě po bytě.

V období puberty se u králíčka začnou projevovat (více či méně, až neznatelně, případně vůbec - je to individuální) sexuální choutky. Probíhá to různě. Někteří králíčci jen překypují něhou a tíhnou v tomto období k majiteli. Další pouze krouží rozrušeni kolem nohou, nebo se po nohách či rukách vrhají a jako pejsci obšťastní páníčka kopulačními pohyby. Občas může toto milostné drama doprovázet lehké kousnutí (milostné) nebo štípnutí zoubky. U samečka se v případě nesnesitelně intenzivních sex. choutek může přistoupit ke kastraci (která ovšem ne vždy úplně utlumí pudy). U samičky není kastrace tak "jednoduchým" zákrokem. Ideálním řesením je umožnit králíčkovi přirozenou "úlevu" v podobě králičí nevěsty či ženicha.
)nečistotný králíček přesně jako ten náš =)
3.Časově nenáročný tvor - jak se to vezme...
Králíčka jde s nadsázkou přirovnat k pejskovi. To také znamená, že potřebuje určitou pozornost. Člověk se mu musí denně věnovat, poskytnout mu výběh a být s ním v intenzivním kontaktu. Podle mého názoru je hodina denně v případě, že je králíček celý den sám doma, naprosto nedostatečná. Králíček se nesmí cítit osamělý, protože tím velice trpí. Zároveň je nutné, denně mu vyměnit vodu, seno a dát nažrat. Samozřejmostí je čištění záchodu apod. Nejnutnější péče zabere minimálně 15 min denně když nepočítáme čas, který králíčkovi věnujeme v podobě her atd. Pokud jste často z domu a nemůžete se mu věnovat dostatečně, je dobré mu hned nebo časem pořídit kamaráda/kamarádku. Králíček je velmi společenské zvíře a celodenní osamělost ho velmi trápí.
)náročné zvířátko na dohled
4.Umí si zažít určité principy a zvyky a změna může být problém
Králíček má rád řád a je schopen respektovat určitá pravidla. Ne každý králíček si lehce zvyká na změny. Někteří králíčci mohou náhlé změny prostředí - víc lidí v okolí, jiná zvířata apod. - považovat za nesmírně stresující. Stres může být pro králíčka smrtelně nebezpečný. Hodně záleží na povaze králíčka, na jeho důvěře k vám a vašemu vzahu k němu - někteří změny v okolí ustojí, jiní s tím mají veliký problém.
Přemístění klece, přestavění vybavení nebo změna typu podestýlky může být překvapivým problémem. I třeba přemístění záchůdku bude králíček pravděpodobně ignorovat a stále bude chodit dělat svou potřebu na místo, kde byl zvyklý. Králíčci jsou co se týče jejich teritoria, zvyklostí a potřeb velmi konzervativní a jen tak nějakou změnu nepřijmou.
)konzervativní zvířátko
  • Králíčka je možné vychovat jen částečně
Králíček je docela inteligentní zvíře a je možné ho do určité míry vychovat. To znamená, že je možné naučit ho, aby přiběhl na zavolání (reagoval na své jméno) nebo na zamlaskání zvlášť, ale neznamená to, že vás bude poslouchat jako pes. V období puberty (cca 6 měsíců) se může povaha králíčka změnit k horšímu. Z hodného tvorečka se stane anarchista, který začne porušovat zavedené zvyky.
Většina králíčků má tendenci (dříve či později) prozkoumat v bytě, co se dá. Během průzkumů narazí na neodolatelně zajímavá lákadla, jakými jsou např. kabely, boty, nábytek, koberce, květiny... Králíček se však nespokojí s pouhým pohledem, ale chce si občas tyto předměty pořádně "osahat" a to zoubkama. Něco lze odnaučit, něco nikdy. V případě, že králíčkovi denně umožníme výběh, což považujeme za naprosto nutné, musíme počítat s tím, že i přes nepřetržité sledování králíčka se může stát, že něco okouše a zničí... Kolik toho bude záleží na tom, jaký je ničitel od přírody, jak ho vychováte, ale také kolik mu toho necháte v cestě :o)
)ničitel
Pokud jste se rozhodli i po přečtení těchto řádek pořídit si králíčka, gratulujeme a vítejte ve světě majitelů nádherných roztomilých chundelatých kuliček!!!
Důležité upozornění:
Každý králíček je v podstatě jedinečná osobnost.
Existují hodní a čistotní králíčci, které není potřeba vůbec vychovávat a králíčci, kteří jsou celoživotní prasátka a zlobidla přes přísnou a důslednou výchovu od narození...


bleskajda č.3.

28. ledna 2008 v 20:10 | Luciiiska |  Bleskovky
Čas letí a máme tady třetí bleskovku.Zase budou diplomky a doufám že se o5 zúčastníte.Pravidla jsou stejná.Pište dokuď nenapíšu -----KONEC-----.
!!ZAČÍNÁME!!
1.Tvoje nej barva je ?
2.Tvoje nej zvíře je ?
3.Máš doma nějaké zvířátko? Jestli ano jaké ? A jak se jmenuje ?
4.Jakou máš barvu očí ?
5.Jakou máš barvu vlasů?
6.Co bys chtěl/a na diplomek ?

bleskovka č.2.

28. ledna 2008 v 16:43 | Luciiiska |  Bleskovky
A tady je moje druhá bleskovka, tak doufám že se opět zapojíte a že se vám bude líbit.Pravidla jsou stejná. Odpovědi pište dokuď nenapíšu do komentářů -----KONEC-----.
!ZAČÍNÁME!
1.Jaká je tvoje nej skupina?
2.Jaká je tvoje nej zpěvačka?
3. Jaký je tvůj nejoblíbenější zpěvák?
4.Jaká je tvoj nej písnička?
5.Co bys chtěl/a na diplomek?


hádanky

26. ledna 2008 v 17:44 | Luciiiska |  vtípky
Znáš novou dopravní značku pro blondýny ? Konec kruhového objezdu.
Jak se maďarsky řekne hřbitov ? Tuháč kempink.
Jak balí magnet magnetku ? ,,Ty mě ale přitahuješ!"
Jak se maďarsky řekne štrůdl ? Svinstvo zarulovane.